Rubrika: Měsíčníky

Květen byl pořádně intenzivní měsíc. Samozřejmě tou nejlepší akcí měsíce byl Con Morhen 2026. Co měsíce – vždycky říkám, že jde o nejlepší akci roku. Čtyři dny, a tolik zážitků, že vlastně nevím, co vyprávět dřív. Hodně se pilo, hodně se smálo a tancovalo. Každý večer jsem nabíhala pod pódium…

Minulý měsíc jsem kvůli nenadálým zdravotním komplikacím nestihla napsat březnový Měsíčník. Už jsem ale zpět v plné síle, takže ještě než se vrhneme na ten dubnový, pojďme věnovat trochu zaslouženého prostoru březnu. V březnu jsem přečetla 4 knihy o 1 568 stranách a poslechla si jednu audioknihu o délce 11 hodin a 5…

Ke konci února nám konečně vysvitlo sluníčko. Ani jsem si neuvědomila, jak moc mi chybělo. Přestože velkou část února bylo stále pošmourno, rozhodla jsem se to vytěsnit a už si připouštím jen to nádherné teplé sluníčko, díky kterému už ani nepotřebuji kabát. Kromě čtení, šití a nakupování nových knih jsem…

V lednu jsem se soustředila hlavně na šití a čtení muselo jít trochu stranou. Proč? Důvod byl jednoduchý – na konci ledna byl Zaklínačský ples a já začala šít až po příjezdu z vánočních prázdnin. Šaty jsem naštěstí v klidu stihla a ples si mohla užít. A přestože jsem šila každou volnou chvíli,…

Jako bych si chtěla vynahradit všechny předchozí měsíce, kdy jsem toho na své poměry přečetla spíše podprůměrně, v prosinci jsem se pořádně rozečetla. Stihla jsem 8 knih, což je 2 679 stránek a 4,6 poslechnutých hodin. Hodnotím tento měsíc jako mimořádně úspěšný. Samozřejmě se celý točil především kolem Vánoc a příprav…

Listopade, kde jsi? Protože toto snad nebyl listopad, ne? Celkem nepozorovaně se do něj vetřely mrazíky a dokonce napadl sníh, vyšla jsem si na první procházku do sněhové vánice, měla první svařák roku, začala skupovat dárky a celkově se chystat na Vánoce. Měla jsem takový před-prosinec. Tohle počasí mám ale…

Říjnový Měsíčník nemohu začít ničím jiným než vyjádřením velkého vděku nad krásným počasím. Kdokoliv tam nahoře řídí počasí, zařídil mi nádherných jednatřicet dní. Ať už zrovna svítilo sluníčko nebo pršelo, podzim na mě sálal každou vteřinou. Užila jsem si krásné podzimní procházky na hřejivém sluníčku, projížďky za chladného západu slunce…

Loni v září jsem skoro celý měsíc žila jednou knihou. Jmenovala se Alžběta a drak, napsala ji Dagmar Ruščáková a mně se tak líbila, že jsem kvůli ní přehodnotila svůj zvyk nevybírat nejlepší přečtené knihy za daný rok. Alžbětu jsem prohlásila za jednu z těch „nej“ a to zcela oprávněně. Část září…