Pulvis et umbra sumus.
Jsme prach a stín.
Cassandra Clare je autorkou knih pro mládež. Mám moc ráda sérii Magistérium, kterou napsala spolu s Holly Black (Magistérium na Datábazi knih), ale stejně tak jsem milovnicí její ságy o lovcích stínů. Lovci stínů jsou potomci anděla Raziela, který jim dal schopnost vidět démony a bojovat s nimi za pomoci andělských run. Žijí mezi námi lidmi, stejně jako podsvěťané – vlkodlaci, upíři, víly a čarodějové. První sérií, kterou z tohoto světa napsala jsou Nástroje smrti – šest knih odehrávajících se v Brooklynu v současnosti. Po jejich dočtení mě nenapadlo, jak obsáhlý svět vlastně Clare vytvořila. Následující série totiž staví na základech položených v Nástrojích smrti. A protože jsou lovci stínů často velké rozvětvené rody, je pravděpodobné, že se potkáte s předky své oblíbené postavy. Kromě toho pracuje s náboženským pojetí démonů a andělů, což je neskutečně zajímavé. Na Nástroje navazuje trilogie z viktoriánského Londýna Pekelné stroje. Mechanický anděl je prvním dílem, který byl poprvé vydán YOLI v roce 2015. (Já jsem ale četla vydání z roku 2021 od Slovartu, který knížky Clare vydává pod nakladatelskou značkou #booklab.) (Tip: knihy od Cassandry Clare pořídíte většinou nejvýhodněji přímo na stránkách nakladatelského domu Slovart)
V dubnu roku 1878 připlouvá do Londýna New Yorčanka Tessa Grayová. V přístavu se má setkat se svým bratrem Nathanielem, ovšem místo vřelého přivítání je unesena dvojící podivných žen. Zjišťuje, že není tak úplně obyčejná, protože za pomocí mučení u ní ženy vyvolají čarodějné schopnosti. Tessa se dostává do světa lovců stínů a podsvěťanů, které ohrožují podivné mechanické bytosti a tajemný Magistr.
„Za zdejším slzavým údolím,
nečeká nic než hrůzy stín.“ -William E. Henley
Věděla jsem, že mě Pekelné stroje budou bavit už od přečtení anotace (i když s ní jako vždy nesouhlasím 😀) . Především díky časoprostoru, který je mým nejoblíbenějším z těch, kde se děj může odehrávat. Nástroje smrti jsou na mě až moc young adult. Je to možná z toho důvodu, že se mi vaří krev při nelogičnostech a stupiditě postav, které vypráví v ich-formě. A to bývá v young adult knihách základním stavebním kamenem. A navíc se postava, jež mě vytáčela nejvíc ze všech, místo smrti stala upírem. Tomu říkám čára přes rozpočet. Stroje jsou oproti tomu historickou young adult fantasy, která je vyprávěna v er-formě a má vážně úroveň. Je to mnohem vyspělejší dílo, které nastavuje úroveň i dalším sériím. Každá kapitola začíná citátem, a literárními narážkami se to jen hemží. Objevila jsem tu hned několik klasických knížek, na které se chci zaměřit, vypíchla bych Příběh dvou měst od Dickense a Dvojí život Heleny Grahamové (už mám přečteno a i recenze je na světě).
„Sny jsou skutečné,
dokud trvají.
A cožpak nežijeme
ve snění?“ -Alfred Tennyson
Motivací k přečtení teď a tady mi byla Instagramová akce zaměřená na lovce stínů probíhající v srpnu. Součástí je i společné čtení (kdo by neznal, na každý den jsou dané počty stran, o kterých se pak diskutuje ve zprávách. Několik lidí tedy čte společně po určitou dobu). Volba pořadatelek (které odvedly neskutečně dobrou práci!) padla na historickou sérii Poslední hodina, která se odehrává po Pekelných strojích. Vystupují tam děti postav z Mechanického anděla, prince a princezny. Nechtěla jsem si předem vyzradit souvislosti, a tak jsem se rozhodla během června přečíst Pekelné stroje. Pod tímto odkazem najdete Instagramový profil Šárky, která stínoloveckou akci Stínový srpen každoročně pořáda.
Kromě toho, že svět lovců stínů je ve viktoriánském Londýně mnohem přitažlivější, byly tu i velmi sympatické postavy. Tessa mě nevytáčela (v young adult vždycky úspěch), naopak jsem si jí oblíbila (i když si v podobných případech vždy oblíbím více mužské postavy, z jejichž pohledu nebývají explicitně popsané milostné scény, které mě vždy znechutí). Dvěma mužskými hrdiny jsou Will Herondale a James Carstairs, řečený Jem. Sympaťaci oba dva, co vám budu povídat.
Po přečtení Mechanického prince jsem si poznamenala, že v žánru nijak nevybočuje, je spíše průměrným. Nyní, když mám přečteno více knížek z navazujících sérií ovšem tvrdím, že jsou jedním z toho nejlepšího, co si ke čtení v žánru young adult můžete vybrat. Velkým plusem je i to, že je to vtipné. Smála jsem se jako už dlouho ne!
Co ale vytýkám je fakt, že autorka v první půlce knihy prakticky zapomene na tehdejší společenské konvence (mluva i chování jsou až moc uvolněná). Kdyby to šlo, připomněla bych jí, aby nezapomněla zmínit i popis okolí, které je přeci jen jiné než to dnešní. V druhé půlce zaznamená zlepšení a v dalších dílech je to bez chybičky.
A vyzdvihnu i Tessinu a Willovu sečtělost, je opravdu příjemné číst o knížkách v knížkách.
„Někdy, když musím udělat, co nechci, si představuju, že jsem postava z knihy. Je snazší se pak vžít do toho, co by udělala ona.“
Moje hodnocení: 8,5/10.
Pokud vás kniha zaujala, můžete si za ďábelskou cenu 666 korun pořídit rovnou celou trilogii. Pokud chcete ale nejprve vyzkoušet jen Mechanického anděla, můžete tady.
Comments (6)