Tess z d’Urbervillů – čistá žena věrně představena Thomasem Hardym.
Tato věta vyvolala v roce 1891 mezi příslušníky anglické střední třídy vlnu nevole. Thomas Hardy tehdy vydal román s kontroverzní zápletkou, která jde proti tehdejším náboženským i společenským přesvědčením, a i přesto prezentuje hlavní hrdinku jako čistou ženu. Výše uvedený podtitul měl přímo v úmyslu šokovat (později bylo ale zakázáno jej vydávat, což byl pro Hardyho asi nepříjemný vedlejší dopad). CooBoo tento román letos vydalo s kompletně předělanou obálkou, ke které jsem byla prve skeptická, ale nakonec jsem jaksi objevila její kouzlo. Co se mi ale od prvního doteku líbilo, byl materiál potahu. Tess z d’Urbervillů je součást edice CooBoo classics, která znovu vydává klasickou literaturu, nejčastěji jde o povinnou a maturitní školní četbu. Moc se mi tento nápad líbí, minimálně obálky totiž vzbudí zájem a třeba někdo zjistí, že klasika není nuda. Více o CooBoo classics zde.
Knížka mi byla zaslána v rámci spolupráce s Humbookem. Moc za ní děkuji.
Tess Durbeyfieldové je šestnáct let, má višňově zbarvená ústa a krásnou ženskou postavu. Spolu se svými rodiči a sourozenci vyrůstá v malé, prosté domácnosti. Její otec Jack jednoho den ne a ne přijít z hospody, až se pro něj musí vydat manželka a dvě nejstarší děti. Důvodem k oslavě mu bylo zjištění, že je potomek starého rodu d’Urbervillů. Rodiče hned napadne vyslat Tess vyprosit od majetnějších členů nově nabyté rodiny výpomoc pro jejich chudou a početnou rodinu. Dívenka tedy vyrazí, netušíc, že to změní chod celého jejího života.
Měli byste vědět, že miluji klasickou literaturu. Miluji to, jak je povětšinou psána mile, občas naivně, všichni se snaží být slušní. Miluji tehdejší šaty (ostatně jsem příslušnicí něžného pohlaví, tak proč si nedovolit být trochu materiální) a dvoření té doby. Mou nejoblíbenější knížkou jsou Malé ženy, které ale teď sdílejí pozici s Tess z d’Urbervillů. Ano, tato knížka se mi vážně moc líbila. Anotace mě zaujala již velmi dávno, ovšem asi bych se ke čtení nedostala tak brzy, nebýt výše zmiňované spolupráce.
Tess je úžasná postava. Má spoustu úžasných vlastností, a dovolím si oponovat názorům, že její tvrdohlavost a naivita patří k negativním vlastnostem. Naivita patří k dětství, ve kterém se Tess nachází. A bohužel poskytla možnost zlému člověku, který jí o dětství násilně připravil. Jako její hlavní přednost bych vypíchla věrnost, která se projeví především v pozdějších částech. Ta nezlomná věrnost mě skutečně dojala. Vše, co se po událostech v sídle Trantridge dělo, pro ni bylo nesmírně náročné, mně to ale nepřišlo pouze jako smršť smůly. Byly tu i hezké chvíle, byl to zkrátka život. Život, který jako každý jiný hluboce ovlivňovala minulost. K Tess jsem si vytvořila silný vztah a považuji ji za jednu ze svých oblíbených hrdinek.
Příběh je na dobu prvního vydání (1891) neuvěřitelně odvážný a velmi citlivě psaný. Nesmírně za to Hardyho obdivuji, protože bych klidně řekla, že jej psala žena. Tehdejší květnatý jazyk byla radost číst, ale ne každý to má rád, proto na to raději upozorňuji. Popisy, které by se nejednou daly nazvat filozofováním, mi nesmírně seděly k Tessině pozdější povaze. Na první pohled možná vypadá jako zasněná, skrývá ale hluboké myšlenky. Hardy skutečně píše vše velmi empaticky, avšak nic nezlehčuje. Naopak ukázal všechny stránky Tess, včetně těch, kdy by raději nežila.
Zajímavá je úloha víry, která je popsána s klady i zápory, ale nijak extrémně souzena. Má to na svědomí Hardyho vztah k víře, kdy je přeci jen něco jiného, chtít šokovat společnost, oproti obrácení se zády k vlastnímu přesvědčení. Přijde mi nesmírně smutné, vzhledem k tomu, že Tess se k víře nikdy neobrátila zády, že věřící, a podle mnohých i samotný Bůh, jí zatratili. Stejně jako prostředí venkova je i víra stálou součástí Hardyho děl.
Od čtení jsem se nemohla odtrhnout. Už v půlce knihy jsem věděla, že po ní určitě sáhnu znovu. Po tragickém zakončení jsem si usmyslela, že číst budu podruhé už jen do určité části, ale s odstupem času si musím přiznat, že jsem se závěrem spokojená. Hardy vysílá poselství o tom, co je podle něj správné a zároveň poukáže na něco, na čem se všichni shodnou, že je špatné a on není jiný, i když věří, že Tess je čistá žena. To mnou neskutečně pohnulo. Dal jasně najevo, že není pro změnění společenských ustanovení, nebo dokonce zákona, pro kde co a zároveň se pokusil přiblížit druhou stranu příběhů žen, na které si tenkrát lidé ukazovali, kvůli jejich ponížení. Říkám si, zda je silnější příběh či samotná myšlenka? Jako odpověď se perfektně hodí jeden z Hardyho výroků: „Krása nespočívá ve věci, ale v tom, co věc symbolizuje.“
Jsem opravdu vděčná, že toto vydání obsahuje nejen předmluvu k prvnímu vydání, ale i k pátému a šestému. Nesmím opomenout také doslov, který mi neuvěřitelně pomohl k ucelení myšlenek. I přesto, že první verze pochází z 19. století, jistě se Tess z d’Urbervillů neztratí ani v dnešní době. Proto je strašná škoda, že po něm mnoho mladých nesáhne. A přitom právě jim by čtení mohlo pomoct k nastavení hodnot a mohli by si z příběhu o nezdolné síle vzít ponaučení.
Podtrženo, sečteno, moje hodnocení je: 10/10
Pokud se vám zalíbila tato obálka stejně jako mně, směle za ní.
Comment