Podmoří už nikdy nebude takové, jaké bývalo.
Velemágova dcera Denyela Soarvet si zvykla na život v koloniích na Souši, ale stále nelítostně pletichaří a využívá svého šarmu, aby se dostala zpět do Podmoří. Její dny nabyly rutiny, které je ovšem konec jakmile oblohu rozčísne trhlina. A z ní se vyvalí nelítostná stínová monstra. Revena Savoro může z první ruky potvrdit, že Pohroma, kvůli které Podmoří vzniklo, se opakuje. A když vstoupí do zahrad rozkoše, zjistí, jakou daň Bohové zaplatí za porušení řádu, který sami nastolili. Spasit je může Revenin průvodce zásvětím Kerabrit, který by ale musel dokázat znovu spojit dvě části svého skutečného těla dohromady. Svého cíle se snaží dosáhnout všemi možnými prostředky, stejně jako vůdce povstalců Worlih, který za pomoci nekromanta Torea a magie smrti hodlá sesadit svého tyranského strýce a zaujmout jeho místo v čele dětí pouště. Toreus si Worliha velmi oblíbil, a je rozhodnut mu pomoci, i kdyby to mělo znamenat, že jej magie smrti pohltí. Jeho přítelkyni Kajam se už mezitím nedaří schovávat před novou královnou víl, a aby přežila, musí zapřít samu sebe. Všechno ale může změnit šokující zpráva, která koluje Podmořím: Xandrius Baloga je mrtev.
Ach, jak mi tento příběh chyběl! Konečně jsem se dostala ke druhému svazku Pláče němého boha od Terezy Matouškové. První jsem četla už před drahnou dobou, přesto jsem se do příběhu okamžitě začetla, a musím se pochválit, že jsem z něj nic nezapomněla. Recenzi na první díl najdete mezi staršími příspěvky, nebo po kliknutí SEM.
Každé dítě v Podmoří znalo jejich jména. Vědělo, že bůh války Skatalio jezdil v bojovém stroji, který se ježil kůly, na něž byly nabodány hlavy nepřátel. Liliosa měla vyrašit ze země v podobě útlého stromu. Katalea, zosobněná zloba, si místo oře zkrotila blesky a milovaný Cuitos si zavolal na pomoc ptactvo ze zahrady. Tyto výjevy se po celé věky objevovaly na obrazech a freskách, vplétaly se do tapisérií a malovaly na vázy. Žádný smrtelník před nimi neunikl. Zpívalo se o nich, psalo, četlo a hlavně snilo. Jejich esence neustále visela ve vzduchu. S každým nádechem pronikala do útrob a putovala cévami až k srdci.
Už dříve jsem přemýšlela nad tím, proč je Pláč němého boha rozdělen na dva svazky. Oba mají dohromady přes sedm set stran, což není tak moc. Teď to ale chápu. Zatímco první svazek byl velmi dobrým úvodem do světa, který autorka vytvořila, tento je jeho završením. Vnímám to především na autorčině stylu psaní, který mi v obou svazcích přišel trochu jiný. V recenzi na první svazek jsem psala, že mi v něm něco chybělo. Nikdy jsem nepřišla na to, co to bylo, ale v článku jsem to nazvala hloubkou. Ať to bylo, co chce, ve druhém svazku to je. Nemám mu absolutně co vytknout a užila jsem si jej od první do poslední stránky.
V ideálním světě bych si přála, aby autorka konec ještě víc rozepsala, ale přijde mi, že tak, jak je, tedy stručný s melancholickým podtónem, se k příběhu dokonale hodí. Autorka podle mě skvěle využila šoku, do jakého čtenáře uvrhla (minimálně mě) po prozrazení některých informací, a rázně své vyprávění utnula. V duchu jsem se sebe samé ptala, zda to má být vše, protože se mi nechtělo věřit, že by autorka byla tak krutá. Ale nakonec jsem se musela smířit s tím, že je. Paní autorko, pokud tohle čtete, jste velice krutá a já vám za to nesmírně děkuji, protože jsem si projev vaší krutosti (tedy oba svazky Pláče němého boha) opravdu užila! 😁
„Worlih má výborný vkus na knihy, ale příšerné čtenářské návyky,“ prohodil potom ledabyle, jako by narážku nepochopil. „Píše si do knih poznámky, přehýbá listy, vytrhává stránky… Kdo se takto chová? Mám z toho noční můry.“
„Jak to myslíš, noční můry?“
„Včera se mi například zdálo, že jsem kniha u Worliha na psacím stole. Bezmocně jsem sledovala, jak pán vytahoval ze šuplíku nůžky. Křičela jsem, ať si vezme, co chce, jen ať nevystřihuje stranu tři sta.“
„Co bylo na straně tři sta?“
„Pointa.“
Vše, co se v této knížce stalo, pro mě bylo nepředvídatelné. Jedno překvapení za druhým, některá menší než jiná, to nepopírám, některá obrovská. Určité jistoty ale zůstaly – Podmoří je stále světem, ve kterém byste nijak zvlášť nechtěli žít, Worlihovy nahlas vyslovené myšlenky jsou stále hluboké a vedou k zamyšlení, a Denyela… je stále starou dobrou Denyelou. To čtěte jako ukázkovou mrchou. Denyela je svým způsobem potvora nejvyššího kalibru, já jí ale miluju. I přesto, že je teoreticky zápornou postavou, je velmi okouzlující a všechno, co vykonává, vykonává s grácií (i když to často není úplně košer). Nedá se nic dělat, je to moje nejoblíbenější postava z celého Pláče němého boha.
Autorka mě svou tvorbou opravdu zaujala. Má jedinečný styl psaní, díky kterému například z vedlejší postavy učiní rázem postavu hlavní. A to vše způsobem, že se čtenář až po chvíli čtení zastaví a zeptá se sám sebe: „Moment! Jak se to stalo, kdy se to stalo a proč to působí tak přirozeně?“ Rozhodně si od ní plánuji přečíst něco dalšího, a i se zastavit na programu na Světě knihy, v němž bude spolu s dalšími autory nakladatelství Laser hovořit o svém psaní.
„[…] Často jsem přišel pozdě a z popela vyhrabal jenom sežehnutá těla. Nerozuměl jsem, co se to stalo. Dodnes tomu tak je. Válka se stíny naše armády vyčerpala a staří bohové dostali příležitost, aby nás na hlavu porazili. Mohli pobít všechny vojáky, bez milosti. Ale v tomhle případě nešlo o nic než nekonečnou nenávist ke všemu, co dýchá.
Později, když se ukázalo, že svět na povrchu nebyl více obyvatelný, mi otec bohů dovolil, abych odvedl přeživší pod vodu. To já stvořil Podmoří. Jaká sžíravá hříčka osudu – bůh smrti zbudoval oázu života. Žádný div, že jde o chladný a surový kraj.“
Překvapí vás, když vám na závěr tohoto textu doporučím Pláč němého boha všemi deseti? Pokud jste fanoušky Sapkowského, především jeho husitské trilogie, rozhodně pro vás nebude Pláč němého boha sáhnutí vedle. A díky čtivosti a poměrně malému rozsahu jej doporučím i těm, kteří nečtou tak rychle, a potřebují mít jistotu, že je kniha ani po dvou týdnech nepřestane bavit.
Moje hodnocení druhého svazku Pláče němého boha: 10/10.
Moje hodnocení Pláče němého boha jako série: 9,7/10.
Oba svazky jsou k zakoupení na e-shopu nakladatelství Laser.