Rupi Kaur je leckým nazývaná nejlepší básnířkou naší generace. Vydala už tři knihy, které obsahují jak básně, tak krátkou prózu, a jsou doplněny ilustracemi, které Kaur sama nakreslila. Já jsem si určitě chtěla její knihy přečíst, na nějakou dobu mě ale odpudila lehce hanbatá ilustrace, kterou jsem v nich zahlédla. Nyní je Rupi Kaur ale součástí mého každodenního života, a provází mě terapeutickými technikami tvůrčího psaní. Nejnovější knihou indicko-kanadské básnířky je totiž Léčivá moc psaní (více na Databázi knih). Kaur, která ve svých básních zpracovává svá vlastní traumata a bolest, tak předává dál to, co pomohlo jí vyrovnat se s bolestnými myšlenkami. Léčivá moc psaní je vážně skvělá publikace. Mohu ji jen doporučit. A tak jsem začala být velmi zvědavá na její tři básnické sbírky. Když jsem tedy v knihovně spatřila Mléko a med, hned jsem po knize skočila. O autorce si můžete počíst na její webové stránce.
Mléko a med je sbírka básní, ilustrací a kraťounké prózy. Je rozdělená na čtyři část: zraňovaná, milující, opouštěná, odpouštějící. Autorka popisuje témata jako zneužívání v dětství, toxický vztah, ztráta, i přijetí sebe samé. Píše vždy malými písmeny, v prozaických textech nepoužívá čárky (nahrazuje je většinou odsazením textu na další řádek) a moc hezky zpracovala grafickou stránku knihy. Mléko a med bude první kniha, u které si dovolím použít anotaci přímo z pera autorky:
tohle je způsob
jak přežít díky poezii
jsou to hořkosladké slzy
jedenadvaceti let
je to mé srdce
ve tvých dlaních
je to
zraňování
milování
opouštění
odpouštění
-rupi kaur
Po vydání v angličtině v roce 2014 se Mléko a med stala nesmírně populární knihou. Když dorazila k nám do Česka, v roce 2017, byla již velmi očekáváná. Do dneška se o ní mluví a je hodně doporučovaná. A já můžu říct, že jí budu doporučovat taktéž.
Autorka vložila do každého slova silnou emoci, i silnou bolest. Nádherně si pohrála s jejich uspořádáním jak v básních, tak v próze. Cítila jsem toho z jejích básní mnoho, často mi přišlo, že jsou směřovány přímo na mě. Dělá mi radost, když vidím, jak je kniha z knihovny očividně hojně čtená. Znamená to, že se autorčina slova dostala k mnoha čtenářům (převážně asi čtenářkám). Věřím, že básně obsažené na stránkách Mléka a medu pomohli mnohým z nich najít v sobě sílu a předali silné poselství.
S čím mám trochu problém, jsou ilustrace. Některé jsou na mě až moc hanbaté, ale k ústřední myšlence to holt sedí. Autorka chce právě vše, co mně se zdá hanbaté, ukázat. Chce se tak osvobodit od všeho, co jí bylo ohledně ženské úlohy vtloukáno do hlavy. Valná většina obrázků se mi ale opravdu líbila.
První tři části, zraňovaná, milující a opouštěná, jsou výborné. Z básní jsem si dokázala představit, co asi stálo na pozadí jejich vzniku, a je z nich patrné, že je za nimi i velká bolest. Čtvrtá část, odpouštějící, je pro mě trochu problematická. S její první polovinou jsem stále jakž takž spokojená, ale druhá polovina už je pro mě jen sbírka motivačních citátů, o tom, jak je každá z nás skvělá taková, jaká je, a jak si mě, ženu, nikdo nezaslouží. S motivačními citátů mám problém více méně pokaždé, když říkají, že to my jsme ti nejlepší, že ostatní nás nechápou. Ale že to ani nemusí, protože za to nestojí, a jediní, kdo za to stojí, jsme my. Možná bych snesla jednu, dvě takové básně, ale když jich byla stránka za stránkou plná, už mi to lezlo krkem. Navíc to na mě působilo prvoplánově. Ale musím zmínit, že původně to takové být vůbec nemuselo. V roce 2014 se těchto motivačních průpovídek tolik neužívalo, proto můžeme Kaur klidně považovat za jednu z prvních, která je užívala. Jistě, můžete namítnou, že motivační citáty tu byly asi vždycky, ale v roce 2014 bylo rozhodně odvážné mluvit o tom, že žena nemusí být vždy dokonalá a popisovat ženskou sexualitu.
Knihu brilantně přebásnil Petr Teichmann, stejně jako následující autorčiny knihy Květy a slunce, a Home body: mé tělo, můj chrám. I nakladatelé edice Omega, v které Mléko a med vyšlo, se grafickou úpravou knihy vyznamenali.
Mléko a med mě bavilo číst. Našla jsem mnoho básní, které se mě dotkly a budu nad nimi ještě hojně přemýšlet a vracet se k nim. Čtvrtá část mi ale z uvedených důvodů takřka vadila, zohledním to tedy v číselném hodnocení. Tuto básnickou sbírku mohu doporučit ženám a dívkám, které si procházejí bolestí, ale i těm, které jsou šťastné a zdravé, a chtějí si přečíst dílo ženy, která musela ujít dlouhou cestu, než se stala šťastnou a zdravou. Zároveň mohu velmi doporučit i Léčivou moc psaní. Zpracuji na ní samostatný příspěvek, ale ještě nějakou dobu to zabere. Pokud se rozhodnete do některé z knih Rupi Kaur investovat, nebude to vyhazování peněz z oken.
Podtrženo, sečteno: moje hodnocení je 8,5/10.
Objevila jsem všechny její knihy v kompletu za docela rozumnou cenu. Klikněte SEM.