Představme si, že Velkého Gatsbyho nevypráví Nick Carraway… Napadlo vás někdy, že Nick je celkem nespolehlivý vypravěč? Jistě, dá se to považovat za úskalí každé knihy, která je vyprávěna z první osoby, ale Nick je Gatsbym tak fascinován, že by pro něj i zapíral před soudem. Takhle to vyznívá docela extrémně, nemám v úmyslu se nijak do díla Francise Scotta Fitzgeralda navážet. Do Gatsbyho příběhu jsem se zamilovala už před lety – jak ostatně píšu v tomto článku –, přečetla jsem mnohé překlady a viděla filmová zpracování. Ráda pozoruji drobné nuance mezi vydáními. Především ve filmu s DiCapriem si všímám toho, co je v původním Fitzgeraldově díle jen naznačeno: jak moc se Nick na Gatsbyho upne a podřídí mu celý svůj svět. Jullian Cantor to také napadlo a tak napsala knihu Malý velký Gatsby, která se věrně drží kostry, kterou vystavěl Fizgerald, ale příběh nevypráví Nick. Vypráví jej tři ženy Gatsbyho života. Tři ženy, které měly podle detektiva Franka Charlese motivaci Gatsbyho na konci románu zastřelit.
Jako správná fanynka románu Velký Gatsby z roku 1925 jsem nemohla jinak, než si okamžitě předobjednat knihu, která nabízí alternativní pohled na ústřední zápletku. Malého velkého Gatsbyho vydal v roce 2023 Dobrovský v edici Kontrast. S Dobrovského knihami jsem měla různorodé zkušenosti, především edice RED zaměřená na erotické a ženské romány mi přinesla velmi traumatizující čtení. Ovšem poslední dvě knihy, které jsem od něj četla, Všechny, které pohřbil z edice Vendeta a již zmiňovaný Malý velký Gatsby, změnili můj názor, který je nyní více než kladný.
Daisy Buchananová zastává ve Velkém Gatsbym obrovskou roli. S Gatsbym se do sebe zamilovali když on byl v armádě a ona ctihodná dívka zralá na vdávání. Když byl poté Gatsby odvelen, slíbil jí, že se pro ní jednou vrátí a bude pro ní dost dobrý. A tak se vypracoval na majitele obrovského domu na Západním vejci, který nosí luxusní obleky a prohání se v rychlých autech. A právě kvůli jedné rychlé jízdě skončil zastřelený, v bazénu plném krve. Zajímalo vás někdy, jak to tenkrát bylo, v létě, kdy Gatsby zahořel láskou tak silnou, že ho stála život? Proč si Daisy tak narychlo vzala Toma Buchanana a nečekala na Gatsbyho? A jak to bylo dál? Daisy je jednou z vypravěček tohoto románu a tohle všechno vám to poví.
„Jordan Bakerová, to mi něco říká.“ pronese Nick Carraway při prvním setkání s touto vysokou golfistkou. Ženský golf není moc sledovaný, ale skandál, kdy si Jordan před odpalem prý posunula míček, už sledovaný je. Nikdy jsme se nedozvěděli, zda to skutečně udělala, bůh ví, zda to Nickovi během jejich postupného sbližování prozradila.
„Nevyléčitelná lhářka.“ řekne o ní v Malém velkém Gatsbym Nick. Vzhlede k tomu, jak jsem si je jako potenciální dvojici v klasickém románu oblíbila, jsem byla šokována záští, kterou k Jordan Nick očividně chová. (Vsuvka: F. S. Fitzgerald prý pojmenoval Jordan Bakerovou po autě Jordan MX Playboy, který byl známy jako „holčičí auto“.) Co se mezi nimi stalo a proč jí detektiv Charles bere jako podezřelou ve věci vraždy Jaye Gatsbyho?
Poslední vypravěčkou ženského pohlaví je Catherine McCoyová. Tipla bych si, že to jméno valné většině čtenářů nic neřekne. Ale je to sestra Myrtle Wilsonové, která skončila pod koly Gatsbyho žlutého rolls roycu. Jak k tomu došlo nám odvypráví sama zesnulá, ale Catherine má v příběhu, který napsala Cantorová větší roli, než by se mohlo zdát.
Detektiv Frank Charles je nesmírně laskavým mužem. Žije v poklidu spolu se svou ženou a svou práci dělá rád. Věří totiž ve spravedlnost. A ta, jak se přesvědčí, může mít různé podoby. Na případu Jaye Gatsbyho mu něco nesedělo od začátku. Skutečně by byl George Wilson schopen zastřelit Gatsbyho a potom sebe? Místo činu to samozřejmě dokládá celkem jasně, ale Franku Charlesovi to zkrátka nedá spát. Neplánuje se tím zabývat, nemá na to čas, ale pak mu obchodník Wolfscheim (rovněž jsme se s ním setkali ve Velkém Gatsbym) nabídne nemalou částku za to, že případ na vlastní pěst ještě jednou prošetří. Charles se toho ujímá a začne pátrat, co se vlastně na Západním vejci v srpnu 1922 stalo.
Malý velký Gatsby vás pohltí. Pohltí vás od první stránky, a nepustí až do konce. Ve svých 302 stranách skrývá velmi zajímavý alternativní příběh, který se čte jedna báseň. Daisy, Catherine a Jordan vyprávějí v první osobě, a díky tomu poznáte postavy z Fitzgeraldova románu v úplně jiném světle. Při tom nadšení, že vychází kniha o Gatsbym jsem se přeci jen bála, aby tu nebyli moc explicitní scény a zápletky, které se hodí spíš do současné beletrie než do převyprávění klasického románu. Autorka mě v určitých bodech překvapila, v jiných jsem její záměry odhadla, ale mé obavy se nenaplnily.
Velmi cenné body u mě Malý velký Gatsby získal díky motivacím, které autorka pro jednotlivé postavy vymyslela. Obzvlášť příběh Catherine mě dostal, tak silnou motivaci jsem vážně nečekala. Autorka se chytila sebemenší nitky, na kterou napletla události jak z román od F. S. F., tak ze svých vlastních nápadů. Klobouk dolů za tuto precizně odvedenou práci. Zároveň v příběhu zobrazuje i Nicka Carrawaye a jeho omezený pohled na vše, co se týká Gatsbyho. To, co jsem zmiňovala v prvním odstavci je tu skvěle vyvedeno. (A mimochodem, jak už jsem psala v článku o Jazzovém věku, i tady se mi v kapitolách s Nickem v hlavě promítá Tobey Maguire a to, jak by danou situaci zahrál.)
Neodpustím si ale lehké výtky. Daisy, Jordan i Catherine vyprávějí z první osoby, zatímco detektiv Frank Charles ze třetí. Chápu myšlenku, že dámy příběh přímo prožily, proto jej vypráví v autentické ich-formě, potom mi ale v kapitolách u detektiva Charlese ta třetí osoba nejde přes jazyk. Když jsem hltala jednu stránku za druhou, vyrušila mě nutnost uvědomit si, že to není nesmyslná věta, jen jiná osoba vypravěče. Na Charlesovy kapitoly celkově byl použit zvláštní jazyk… Také mi přijde, jako by autorce jedna chvilka z Velkého Gatsbyho utekla. Ve Velkém Gatsbym, v posledních pár stranách, Nick vypráví, jak se začal stěhovat pryč ze Západního vejce. A že se v hotelu sešel s Jordan, aby si pár věcí vyjasnili. Neprozradí co, a proto je to moment, který autorka mohla skvěle využít, jako původce Nickovi zášti vůči Jordan. Ale v Malém velkém Gatsbym o tomto momentu není ani zmínka.
Jillian Cantor udělala ze společenského románu, světové klasiky, stěžejního románu jazzového věku Velkého Gatsbyho, napínavou detektivku, která jistě potěší každého Gatsbyho fanouška jako doplněk k nezapomenutelné klasice Francise Scotta Fitzgeralda. Zároveň poukazuje na nutnost ženské sounáležitosti v letech, kdy svět nebyl ženám nakloněn. Zda je tu tato sounáležitost morálně správná už nechám na vás, mně ovšem celý tento příběh posunula na vyšší úroveň. Pokud plánujete knihu číst, mám pro vás tip: před přečtením knihy z roku 2023 si přečtěte onen původní román. Uvědomíte si i ty nejmenší detaily, které by vám jinak mohli uniknout. Navíc jde o skvělý zážitek: kdo by nechtěl ve dvacátých letech dvacátého století strávit dvojnásobně tolik času!
Podtrženo, sečteno: moje hodnocení je 9,2/10
Zajímavost na závěr: originální název zní „Beautiful little fools“ a odkazuje na větu, kterou pronese v klasickém románu Daisy: „A doufám, že z ní bude hloupá husa. To je nejlepší, co v tomto světě může z děvčete být, hezoučká hloupá husa.“. V originále a především ve filmu se ale uchytil výraz blázínek. A to také v překladu znamená Beautiful little fools – překrásní blázínci.