Když jsem dočetla Vánoce v knihkupectví, uvědomila jsem si, jak jsem se jen o vlásek nepřipravila o skvělý příběh. Nebyla jsem totiž daleko od toho knihu odložit…
Sofia d’Angelo je úspěšná právnička žijící v obrovském domě v Edinburghu. S manželem Federicem mají tři děti, ke kterým brzy přibude další. Její sestra Carmen je její pravý opak. Je jí skoro třicet, nemá za sebou žádné vážné vztahy, a protože nevystudovala univerzitu, pracuje už léta ve skomírajícím obchodním centru. S tím je ale teď konec, obchodní centrum se zavírá a Carmen brzy nemá ani na nájem. Skončí zpátky u rodičů ve svém dětském pokojíčku. Takhle si svůj život rozhodně nepředstavovala. Kéž by se celý život tolik nebála, že nedostojí úspěchům své sestry. Protože proto, že se kdysi rozhodla, že bude úplně jiná než Sofia, aby vedle ní nevypadala jako ztroskotanec, se ztroskotancem stala. Na každou zmínku o Sofii reaguje jako býk na červenou, jelikož šíleně žárlí. A přestože Sofii už nebaví Carmenino „frackovité“ chování, na žádost matky jí sežene práci. Jeden z jejích klientů vlastní skomírající knihkupectví, které potřebuje vykázat alespoň nějaké tržby, aby se dalo po Vánocích prodat. Carmen se tedy stěhuje do Edinburghu, který nesnáší kvůli všudypřítomným snobům, jako je její sestra, a má se pokusit postavit knihkupectví pana McCredieho na nohy (je-li vůbec možné nazývat ten sklad starých knih pod několika letou vrstvou prachu, nazývat knihkupectvím).
Knih s vánoční tématikou je mnoho – na tom se asi všichni shodneme. Když opomineme klasiku, přišlo mi, že v posledních letech do této kategorie spadaly převážně braky. Po dočtení knihy Dvanáct dnů Dashe & Lilly jsem dokonce nevěřila, že mě nějaká kniha dokáže naladit na „vánoční vlnu“. Ale letošní novince od Jenny Colganové se to povedlo. Vánoce v knihkupectví jsou ideálním prosincovým čtivem, které zaujme všechny knižní nadšence a potěší milovníky příběhů o rodinných smířeních, příjemně dojemných osudů postav a milých romantických linek.
Jak už jsem říkala, málem jsem knihu nedočetla do konce. Nebyla by to škoda, kdyby se Carmen chovala celou knihu jako prvních 66 stran (20 % ve čtečce). Netušila jsem, jak s takovým žárlivým spratkem mohlo její okolí vydržet. Pak ale nastoupili na scénu knihy a milý pan McCredie, a Carmenino srdce začalo v přítomnosti Sofiiných dětí, jejích neteří a synovce, roztávat.
Vánoce v knihkupectví jsou možná lehce nereálným příběhem (například postava jógínky Skylar, chůvy dětí, je vyhnaná do extrému aby byla pěkně nesnesitelná), ale příběhu to vůbec nevadí. Činí ho to poklidným, milým, s jasně rozlišeným dobrem a zlem. A to se mi opravdu moc hezky četlo.
Moc se mi líbí, jak je vyprávění uchopeno. Autorka píše ve třetí osobě a může se tak zaměřit na pohled mnoha postav. Její prioritou je Carmen, ale klidně odskočí na půl kapitolky do Sofiiných myšlenek, nebo na se na dvě věty zaměří na pravidelného zákazníka knihkupectví Okeho.
Kniha obsahovala mnoho vtipných pasáží. Velmi se mi líbily i Sofiiny děti – chytrolínka Pippa, divoký Jack a věčně nazlobená Phoebe. Ovšem pochopení pro Sofiinu výchovu, kterou hodně ovlivnila zmiňovaná chůva Skylar (zastánkyně všeho ezo, eko bio a tak dále), jsem neměla. Děti se smí koukat jen na naučné pořady, prakticky neznají chuť cukru a musí se věnovat hře na fagot a podobným snobárnám, které se dají dělat, aniž by se jim zmuchlal krajkový límeček. S příchodem volnomyšlenkářské tety Carmen jim tak nastává skvělé období. Pro čtenáře je jejich sbližování dokonce dojemné.
Přesně takový milý příběh s poklidnou romantickou linkou v pozadí jsem potřebovala. Bavilo mě číst o knižních pokladech, které Carmen v obchodě prodává, a jehož majitel pan McCredie je zkrátka zlatíčko. Kdyby mu někdo před pár měsíci řekl, že bude mít v knihkupectví terminál na platební karty, asi by jej trefila mrtvice. A kdyby věděl, jak si oblíbí tu, která tam ten terminál přitáhla… Nestačil by se divit!
Milovníky starých knih v pevné vazbě potažených plátnem určitě potěší i starožitnosti, kterými Carmen ozdobí výkladní skříně. Tak bych stála o to u pana McCredieho pracovat! Autorka moc dobře pojala i popisy Edinburghu. Byla by to sice fuška, vyjít všechny ty schody, kterými je celé město prošpikované, ale tak bych se tam přála podívat.
I přesto, že za prvních několik desítek stran knihy, bych měla strhnout docela dost bodů, celkově mám z příběhu báječný pocit! Hned bych mu dala plný počet bodů, ale cítím, že by to nebylo úplně fér vůči ostatním knihám, kterým jsem strhla desetiny i za drobnosti.
Dávám tedy 9/10 a moc vám Vánoce v knihkupectví doporučuji!
Tuto knihu vydalo Argo, stejně jako ostatní autorčiny knihy. Podívejte se na ně TADY.
Comment