Charlotte, Emilly a Anne Brontëovy jsou, dá se říci, záhadou klasické literatury. Jak z jedné rodiny dokázaly vzejít hned tři úspěšné a talentované autorky? Je nějaký důvod pro to, že všechny zemřely tak mladé? Jaký vlastně byl jejich život? Mezi ty méně okázalé otázky se řadí i ta, komu připsat autorství textů nalezených po jejich smrti. Všechny měly velmi podobné písmo, a navíc s nimi žil ještě jeden velmi nadějný spisovatel, jejich bratr Patrick Branwell Brontë.
Rodina anglikánského kněze Patricka Brontëa nežila zrovna jednoduchý život. Po smrti jeho ženy a matky jejich šesti dětí, zemřely i dvě nejstarší děti, holčičky Maria a Elizabeth. Zůstali tedy čtyři děti, chlapec a tři děvčata, která dnes známe jako autorky Jany Eyrové, Na Větrné hůrce a Agnes Greyové. O bratrovi Charlotte, Emily a Anne se dlouhou dobu nic nevědělo, neboť se na rozdíl od svých sester nikdy neproslavil a nebylo známo, že by se literatuře nějak hlouběji věnoval. Ovšem opak byl pravdou, ale než to vyšlo na světlo, historici z dochovaných svědectví soudili, že byl na alkoholu závislý budižkničemu a život svých sester pouze ztrpčoval.
Životopisný román Přízračný svět Branwella Brontëa přišel v sedmdesátých letech minulého století, kdy byl vydán, s úplně jiným pohledem na život bratra tria klasických autorek. Daphne du Maurier napsala kromě Přízračného světa i řadu napínavých románů a povídek s prvky hororu i fantasy. V češtině si od ní můžete přečíst například Hospodu Jamajku, Mrtvou a živou, Králova generála nebo třeba Hladový vrch. Také vás stejně jako mě překvapilo, že spisovatelka gotických románů se pustila do životopisu? A ptáte se sami sebe, jak se s takovým úkolem asi poprala? Na první otázku vám odpověď poskytne už předmluva Přízračného světa Branwella Brontëa, druhou vám můžu zodpovědět já: vypořádala se s ním mistrovsky!
Autorka má v textu sem tam sklony k dramatičnu, ale vždy je drží na uzdě natolik, aby nezastiňovaly historická fakta. Předkládá nezpochybnitelné důkazy, kterými jednak nastiňuje Branwellův život, od dětství víceméně šťastného, ale poznamenaného smrtí matky a dvou sester, až po neslavnou smrt, ale také vyvrací myšlenky několika doposud vyšlých knih o Brontëově rodině. Nejednou nabízí i svůj pohled na věc, ale nikdy neschází do čirého fantazírování, jak by jí její profese mohla nabádat. Ne, jediné, co má Přízračný svět Branwella Brontëa společné s předchozí tvorbou Daphne du Maurierové je jeho čtivost.
A co si tedy z této knížky odnáším? Hlubší znalosti o životě spisovatelek Brontëových, o nichž jsem měla až doposud pouze povrchní informace, a samozřejmě i o životě Branwellově. Pohlížím na něj jako na citlivou, ztrápenou duši, která se tak často ukrývá do svých smyšlených příběhů, do svého přízračného světa, až postupně ztratí cit pro rozeznání reality a fikce. Neúspěchy v běžném životě mu k tomu jistě ještě přidali… V dětství Branwell společně se Charlotte vytvořil rozsáhlou ságu o osidlování Angrie, jejich smyšlené kolonie v západní Africe, psal básně a také je překládal z latiny, a věnoval se i malování. A i když byl podle všeho vážně dobrý, ke studiu malování do Královské akademie v Londýně ho nevzali, z časopisů, kde chtěl publikovat se mu nikdy neozvali (snad kvůli domýšlivému tónu dopisu – přečtěte si ho v knize a posuďte sami), a z každé z nemnoha prací, které vykonával, byl brzy propuštěn.
I přes to, že sám Branwell žádného literárního úspěchu nikdy nedosáhl, věřím, že ve všech dílech jeho sester přeci jen kousek z něj je. Podle jednoho svědectví mohl být dokonce autorem nebo spoluautorem kousíčku Větrné hůrky své sestry Emily. Toto, a mnohem více, si můžete přečíst v Přízračném světě Branwella Brontëa. Jde o opravdu nádherně popsaný život čtyř dětí, které dětství strávily skloněné nad sešitky, kam drobným písmem sepisovaly své fantazie. Knížku doporučím k přečtení každému, kdo se alespoň povrchně zajímá o život Brontëových. Protože, jak jsem již psala, dozvíte se z ní mnoho nového nejen o Branwellovi.
Podtrženo, sečteno: moje hodnocení je 10/10.
Závěrem: Tvorbě sester Brontëových jsem se věnovala v jednom z prvních článků tady na blogu, konkrétně jsem psala o díle nejmladší Anne, o Dvojím životě Heleny Grahamové. I v Přízračném světě Branwella Brontëa je o něm zmínka, ovšem pod názvem Nájemnice z Wildfell Hall, což je původní název románu o zbožné Heleně Grahamové.
Přízračný svět Branwella Brontëa seženete především v antikvariátech, například v tomto.