
Darcy Coates je autorka známá pro svou sérii hororových knih Strašidelné domy. Na kontě jich má už jedenáct, navíc ale napsala i požehnaně duologií, trilogií nebo samostatně stojících knih. Dohromady to dělá dvacet tři kousků. Je to skutečně plodná autorka, proto je s podivem, že jsem od ní četla jen jednu knihu. Jistě, hororovým knihám se spíše vyhýbám, ale v souvislosti s Darcyinými Strašidelnými domy se říká, že není horor jako horor a že ty její zrovna zvlášť děsivé nejsou. To ale paradoxně rozhodně nemohu říct o té jedné knize, kterou jsem od ní četla, samostatně stojícímu thrilleru Kořist. U Kořisti mi vážně nebylo do smíchu, ale dokázala jsem skrz velkou hrůzu, kterou jsem pociťovala, ocenit jak hezky se celá zápletka rozvinula, překvapivý konec i sympatické postavy. Když se do předprodeje dostala autorčina čerstvá novinka Kde tě nenajde, která také nespadá do žádné série a navíc byla promována jako kniha s atmosférou podobnou seriálu Stranger things, hned jsem po ní hodila očkem. A když vyšla, s radostí jsem si ji vzala na recenzi z knihkupectví Knihy Dobrovský, jemuž rovnou děkuji za zaslání recenzního výtisku.
Abby se natahovala dopředu a zadržovala dech. Věděla, co přijde. Na jednu stranu to nechtěla vidět, ale jiná část jejího já, ta větší a silnější, to vidět musela.
Takhle člověk mohl v Doubtfulu přežít.
Musel se dívat. Učit se.
A odhalit pravidla, která ho udrží v bezpečí.

V Kde tě nenajde se spolu s partou kamarádů ocitáme v městečku Doubtful, kde se realitní makléři zrovna nepřetrhnou. Každých několik měsíců se tu totiž někdo pohřešuje a brzy poté je nalezené jeho znetvořené tělo. Jak znetvořené, ptáte se? Například tak, že jednotlivé části těla nejsou na místech, kde byste je čekali, ale jsou porůznu přišité jinam červenou nití. Vždy červenou. Proto se tomuto sériovému vrahovi řádícímu v Doubtfulu již mnoho a mnoho let říká Sešívač. Někdo věří, že Sešívač ani není člověk, protože si nedokážou vysvětlit jak je možné, že by ho policie stále nechytila. Abby, Riya, Connor a Rhys jsou přesvědčení, že je to obyčejný smrtelník a že na něj dokáží vyzrát. Neustále chodí všude spolu, po setmění nevycházejí z domu, jsou připraveni na všechny možné scénáře způsobené tím, že v Doubtfulu každou chvíli přestane fungovat elektronika, a to je jen pár z jejich mnoha přísných pravidel. Přesto Sešívač udeřil v jejich středu a unesl jednoho z jejich blízkých. Každý ví, že když se někdo ztratí v Doubtfulu, už ho nikdy neuvidíte živého. Abby tomu ale odmítne uvěřit a pustí se do pátrání po pravdě pohřbené hluboko v doubtfulských kořenech, která měla navždy zůstat skrytá. Může ji to ale stát život svůj či nejednoho ze svých přátel. Otázkou ovšem je kolik dalších by to ještě odneslo po nich…
Začněme recenzi tím, co se mi už od začátku čtení zdálo jako zcela zásadní: je svou atmosférou Kde tě nenajde skutečně podobná mému oblíbenému seriálu Stranger things, nebo to byla pouze klamná reklama? Všichni už jsme se někdy jistě setkali s marketingem, který byl vše jen ne blízko pravdě. Vlastně je taková většina marketingu, že? Kniha Kde tě nenajde ale není ten případ a skutečně jsem z ní měla stejný pocit jako ze Stranger things. Ne snad proto, že by Kde tě nenajde zapadlo do stejného žánru nebo Stranger things nějak kopírovalo, ale z postav Abby, Riyi, Connora a Rhyse jsem cítila stejný zápal pro to vzít věci do vlastních rukou a postavit se zlu jako z hlavních hrdinů Stranger things. Dále jsem podobnost spatřila i ve strašidelném, paranormálním nádechu a jakémsi modu operandi v jejich pátrání a chystání se do boje (ve Stranger things by z obojího byla jistě moc povedená montáž s dramatickou hudbou). Pokud čekáte podobnost ve zjevných záležitostech, budete zklamaní, ale pokud se do knihy ponoříte hlouběji, rozhodně ucítíte Stranger things. Zároveň je také třeba počítat s tím, že Kde tě nenajde jsou sice zčásti odrůdou Stranger things, ale hororovější, krvavější a ještě děsivější odrůdou.

Krve, smrti a poměrně nechutných scén je v Kde tě nenajde opravdu požehnaně. Pokud vás děsí tzv. body horor, tedy násilí, nepřirozenosti a různé deformace páchané (nejen) na lidském těle, doporučuji dát ruce pryč. A nejen z tohoto úhlu pohledu byla Kde tě nenajde hodně strašidelná. Víte jak bývají v hororech proslulé „lekací scény“? Ty, které vás mají přimět sebou leknutím cuknout, protože na obrazovce dojde k něčemu prudkému a nečekanému? Tak těch je v této knize také spousta. Vážně nevím jak je to možné, ale byly tam. Čtením této tři sta šedesáti sedmi stránkové knihy jsem strávila jen dva dny, ale mezi nimi byla velice krušná noc, kdy jsem se po zhasnutí světla necítila tak docela komfortně.
Abby věděla, na co Alma naráží. Mnozí lidé nechtěli být v přítomnosti člověka, který se tolik přiblížil k Sešívačovi. Jako by ho to poskvrnilo. Jako by tím k sobě mohli nějak upoutat Sešívačovu pozornost.
Rhys to cítil velice palčivě. Bez ohledu na to, na kolik brigád se přihlásil, nikdy mu nezavolali. Na ulici na něj zírali úplně cizí lidé. Před lety dokonce Abby děkoval za to, že je stále jeho kamarádkou, a ji šokovalo, jak ho vůbec napadlo, že by ho opustila.
Ona toho byla ušetřena. Její otec se pouze pohřešoval, nestal se mrtvolou v rakvi. Lidé si ho nepředstavovali jako ostatky, kdykoli se na ni podívali.
To by se teď mohlo změnit.
A co se příběhu týče, i s ním jsem velice spokojená. Nemůžu říct, že by šlo o vrchol literatury, ale rozhodně to byla nadprůměrná jednohubka, která splnila svůj účel: (ne)příjemně jsem se u ní bála a bavila mě. Postavy byly do jedné bez klišé, měly zajímavě vymyšlenou minulost a dohromady tvořily partu, s níž bych si klidně prožila ještě jednu dvě knihy.

Během čtení jsem vlastně vůbec netušila na čem jsem a k jaké teorii bych se měla přiklonit. Je Sešívač člověk, nebo monstrum? Děje se tu něco nadpřirozeného, nebo jde o důkladnou práci nějakého zvrhlíka? Můžu vůbec někomu a něčemu věřit? Občas jsem nevěřila ani autorce, že veškerému ději dokáže dát nějaké racionální vysvětlení zahrnující odpovědi na spoustu otázek. Ale povedlo se jí to! Na konci se vše kráse propojilo a vzápětí i vysvětlilo. Knize rozhodně prospělo vyprávění ze třetí osoby, díky čemuž mohla autorka obsáhnout spoustu úhlů pohledů. Jako bonus tu ale bylo i několik krátkých kapitolek z první osoby, které v určitých případech nahradily vyprávění nějaké historky, jenž by jinak proběhlo v přímé řeči. Pravděpodobně jde hlavně o úsporné a vychytralé řešení, já to ale zároveň oceňuji i jako vzrušující narušení jinak z určitého pohledu stejnorodého vyprávění.
Když už jsem nakousla téma konce, váhala jsem zda jej označit za otevřený a napínavý, nebo nedostatečně podrobný. Rozhodně byl totiž velice úsporný. Jakmile se vše rozluštilo a drama dospělo na konec, v kraťounké poslední kapitolce jsme v příběhu poskočili o pár měsíců dopředu abychom se seznámili s důsledky předešlého děje. Nakonec jsem se usnesla na tom, že tenkou hranici mezi těmito dvěma protiklady Darcy Coates překročila jenom v jednom momentě. A i když bych se ráda dozvěděla o všem, co před poslední kapitolou proběhlo, musím konec uznat za dostačující.
Jediná věc, za kterou budu strhávat body, byly popisy ze začátku knihy. Nejspíš to bylo kvůli neobratnému překladu, každopádně jsem si z prvních desítek stran mnohokrát ani za živého boha nedokázala vyvodit co se na nich děje. Byly pro mě zcela nepochopitelné, ale brzy v popisech došlo ke zlepšení a nakonec i k úplnému napravení. Škoda těch prvních stran. Jinak je Kde tě nenajde kniha čtivá a díky poměrně krátkému rozsahu a větším písmenkům přelouskatelná jedna báseň.

Kde tě nenajde bych určitě doporučila všem, kteří si stejně jako já oblíbili Darcyiinu Kořist nebo další její knihy, nepohrdnou hororem z malého města, kde se nedá spolehnout na policii ani moderní vymoženosti nebo se chtějí trochu bát. V hororech nemám tolik načteno, abych si troufla prohlašovat ji za nejlepší knihu tohoto žánru a ani ji nemám přirovnat k ničemu jinému než ke Kořisti, ale můžu říct, že s ní podle mého názoru neprohloupíte.
„Abby,“ zopakoval a jeho hlas byl chraplavý, vyděšený a surový. „Abby, nedívej se.“
Kde tě nenajde hodnotím slušnými 8,5/10.
Pokud se chcete trochu bát, kniha se dá koupit například ZDE.