Jak se můžete dočíst po rozkliknutí rubriky, Kostky jsou vrženy je místo zasvěcené stolním hrám. A čím jiným rubriku otevřít, než kostkami.
Hrací kostky vznikly už ve starověkém Římě. Římané všech vrstev si hry s nimi moc oblíbily, a měli potřebu si hru ještě víc okořenit, a to sázkami o peníze. Z nevinných kostek se stala hazardní hra, které byly postavené mimo zákon. A protože stejné zlepšováky můžete s ohledem na věk provést i vy, myslím, že se tak z kostek stává zábava pro všechny věkové generace.
Způsobů, jak hrát kostky je nezměrné množství. Já vás dnes naučím ten, který jsem hrávala během hospitalizace s moc hodným panem sanitářem. Je velmi jednoduchý a vhodný pro tolik hráčů, kolik jen chcete.
Na hru budete potřebovat:
-šest kostek (můžete je vybrat z her jako je Člověče nezlob se, jen pozor ať vám tam pak nechybí)
-tužku a papír
-rovnou hrací plochu
Průběh hry
Hra začíná hodem šesti kostkami prvního hráče. Čísla, která padnou, představují vaše body. Protože se málokdy stane, že vám všechny kostky na jeden hod přinesou body, házíte několikrát. V každém kole ale musíte dát stranou nejméně jednu kostku, která představuje výši bodů podle své hodnoty. Pokud vám nepadla žádná kombinace, která přináší body, končíte tohle kolo s nulou. Až dosáhnete 350 bodů, dosáhli jste minimální sumy, které musíte dosáhnout v jednom kole a můžete svůj hod pro toto kolo ukončit. Pokud se rozhodnete házet dál, může se stát, že vám se třemi kostkami padne třeba 3, 4 a 2, což jsou čísla, která vám nepřinesou body. V takovém případě přicházíte o vše, co jste si v tomto kole nahráli a zapíše se vám nula. Ale pozor, jestliže vám při hodu padne kombinace čísel, ze kterých nedáte dohromady žádný bod, přicházíte o vše, co jste si dosud v tomto kole nahráli.
Základní bodování a hra „do plných“
Z čísel, které padnou, nás na první pohled nejvíce zajímají 1 a 5. To jsou totiž čísla, ze kterých získáte 100 a 50 bodů. Za samotná čísla 2, 3, 4 a 6 nedostanete žádné body. Po odebrání aspoň jedné kostky na stranu pokračujete hodem se zbývajícími kostkami. Průběžně si sčítáte body na kostkách, které dáváte stranou. Můžete dát na stranu klidně pět kostek, jejichž hodnoty si sečtete. S kostkami na straně už ale nehrajete. Pokud se rozhodnete riskovat a házet tou jednou zbývající, v nejlepším případě vám padne opět pětka nebo jednička. Tu si připočtěte k zisku a popadněte do rukou všech šest kostek. Tím, že jste úspěšně vyházely všechny kostky hrajete tzv. ,,do plných“. Házíte tedy znovu a přičítáte nové body k těm již získaným. Můžete si tak nahrát slušná čísla.
Další bodování a postupka
Protože hrát po stovkách, nedej Bože po padesátkách, je celkem nudné, je mnoho dalších čísel, které jsou obodovány. Začněme třeba u trojiček. Padne-li vám nějaké číslo na jeden hod třikrát, dejme tomu čtyřka, připočítejte si čtyři sta bodů. Stejně tak postupujme u ostatních čísel, tedy 3×2=200, 3×3=300, 3×5=500, 3×6=600. Výjimka nastává u čísla 1. Jednička je sama o sobě už stovka, 3×1 se tedy rovná 1 000. A to už dělá slušný náskok. Může se stát, že vám padne i více stejných čísel, například čtyři dvojky. S každým dalším stejným číslem v jednom vrhu, které vám padne, násobte dvakrát. U čtyřech dvojek tedy postupujte následovně: 3×2=200 a protože máme ještě jednu dvojku, násobím 200×2=400. Kdybychom měli i pátou dvojku, násobím 400 ještě jednou dvakrát, mám tedy 800 bodů. Stejně postupujte u dalších čísel, tedy 3×3=300, mám ještě jednu trojku, násobím tedy 300×2=600. 3×4=400, mám ještě jednu čtyřku, násobím tedy 400×2=800, 3×500=500, mám ještě jednu pětku, násobím tedy 500×2=1 000, 3×6=600, mám ještě jednu šestku, násobím tedy 600×2=1 200. U čtyřech jedniček je to ještě o něco veselejší, 3×1=1 000, mám ještě jednu jedničku, násobím tedy 1 000×2=2 000. Dva tisíce bodů získáte i v případě, kdy na jeden hod hodíte číselnou řadu od jedné do šesti. Hodili jste takzvanou postupku, připočítáte si již zmiňovaných 2 000 a pokračujete do plných.
Cíl hry
Poté, co jeden hráč dosáhne 10 000 bodů, dohrává se do konce kola. Zbývající hráči ho můžou ještě přehodit. Věřte, že se to stává častěji než by těm, kteří jako první hodí deset tisíc bylo milé. V poslední kole se opravdu vyplatí hrát do poslední kostky. Můžete se jednou šikovnou postupkou dostat nejen z poslední pozice, ale i celou hru vyhrát!
Moje rady:
Univerzální způsob, jak rozhodnout, kdo bude hrát první, není v této hře daný. Používali jsme jich mnoho, od ,,začíná nejmladší“ po ,,začíná nejstarší“. Nejvíce se nám ale osvědčilo, že si každý vezme jednu kostku a ten s nejvyšším číslem začíná. Pak pokračujeme směrem vlevo. A nyní ta rada: nejlepší je hrát jako poslední. Máte tak šanci změnit vítěze hry. Stačí dobře hodit a přehodit tak dosavadního vedoucího.
Hrát do plných můžete při prvním vrhu kostek i když nehodíte postupku. Vždy se pozorně podívejte, jestli nemáte na druhém konci hrací plochy ještě jednu (např.) šestku, se kterou vytvoříte trojici.
Nemusíte brát vždy všechny kostky s body, které vám padnou. Poradím vám, že vzít si 200 je velmi nevýhodné, za velký počet kostek dostanete málo bodů. Pokud vám k trojici dvojek padla 1, je lepší vzít si jen jí a zkusit, zda zbývajících pět kostek přinese něco lepšího.
Risk je zisk. Ale jenom občas.
Buďte při hře pozorní, například když najednou padnou tři pětky, je to 500 (trojičkové pravidlo), ne 150, kolik bychom dostali, kdybychom dané padesátky sečetly, jako v případě, kdy je hodíme v po sobě jdoucích vrzích. Pokud se tohle stane vašemu protihráči, můžete taktizovat, neupozornit ho na chybu a připravit o cenné body.
Zapisujte jen finální čísla, Například takto: hráč hodí v prvním kole 1 000. V dalším kole 200, zapisuji tedy za druhé kolo finální číslo 1 200. Dále nehodí nic, poté 600. Za čtyři kola naházel 1 800.
Babiččin tip: když chcete, aby vám padala lepší čísla, třete je před hodem dlaněmi. ,,Nažmoulejte“ si je ale jen trochu, nesmíte je ,,přežmoulat“. A občas se stane, že se ,,nažmoulané“ přesune na hráče, který sedí vedle vás. Za ta čísla, která můžou padnout, to ale stojí!
Nejlepší na této hře považuji, že jí můžete hrát i s malinkými dětmi. Ony jen hodí a vy jim spočítáte kolik hodili a určíte s jakými kostkami mají ještě dohazovat. Stejně tak hrajeme i s dědou, který se dlouho vymlouval, že na to nevidí ani s brýlemi. Už se k nám přidal, ale stále nás podezírá, jestli ho nešidíme.
Tak, tohle je jeden ze způsobů, jak si ukrátit dlouhé zimní večery. Kostky se ale hodí i na deku k vodě. Já s rodinou je hrajeme celoročně, tak moc nás to baví. Třeba jste i právě objevili svou velkou vášeň, stejně jako jsem jí objevila já. Nenapadá mě lepší způsob, jak tento článek ukončit, než tímto citátem:
„Alea iacta est.“ -Caesar
Comments (2)