Kdo čte blog poctivě, jistě mu neunikla ani recenze na Neskutečnou od Šárky Przewozné. Tam jsem zmiňovala, že jsem se pustila do cosplaye Alice, hrdinky z této duologie tvořené právě Neskutečnou a prvním dílem Skutečnou. První náhled jste mohli spatřit při pohledu na úvodní fotku k této recenzi. A dnes tu mám k představení finální fotky.
Sice jsem sem nechtěla tolik přidávat cosplaye, které jsem z větší části neušila, ale nějak nemohu odolat. Z toho důvodu zde v budoucnu možná přibydou nejen šicí reporty, ale i čistě cosplayové reporty. Obzvlášť když půjde o postavy z knížek, čímž s mým blogem přímo souvisí.
Pro ztvárnění Alice jsem si vybrala její podobu z Markových snů v prvním díle. Typicky tam na sobě měla zelené šaty, byla mokrá, protože v tom snu pravidelně skákala do jezera, a rezavé vlasy jí povlávaly všude kolem. Do fotek jsem proto chtěla dostat snovou atmosféru z obálky. A jak jinak jsem toho mohla docílit než angažováním své kamarádky Ady, která je velká čtenářka, stejně jako já i recenzentka a moc talentovaná fotografka a editorka. Ady mi už pomohla s úpravou fotek Lenory Dove z Hunger games, takže jsem jí zcela věřila a nechala jí volnou ruku. A opět zaválela!
Seděl na okraji mola, máčel si nohy v jezeře a vyčkával na jejich příjezd, když vtom uslyšel za zády ten hlas.
„Tady to mám ráda.“ Byla to ona! Ty dlouhé zrzavé vlasy a zelené šaty. Byl tak rád, že ji zase vidí a že na něj zase mluví. „Můžu?“ zeptala se, a aniž by čekala na odpověď, posadila se přímo vedle něj. „Tyhle tvé sny mám ze všech nejraději. Je tady nádherně. Tohle místo skutečně existuje?“
Alice je moc milá a sympatická žena. Má krásný úsměv, který si na ní hlavní hrdina Marek tak moc zamiloval, je empatická a citlivá. Ale čtenáři ani Marek o ní vůbec nic neví, protože z důvodů, které také nechce prozradit, je děsivě tajnůstkářská. Žít s darem vstupovat lidem do snů není jen tak. Její příběh se mě dotkl a samotnou Alici jsem si velice oblíbila. Čtenářky romantické literatury jistě potěší, že v duologii Skutečná se kromě napínavé zápletky s prvky magického realismu skrývá i krásný romantický příběh týkající se právě Alice a Marka. Je nenápadný a nemusí vyniknout tak silně jako další dějové prvky, protože nejde o prvoplánovou „romanťárnu“, ale já se na jakékoliv zmínky o ní vždy moc těšila. Zkrátka jsem si ji zamilovala.
Netřeba se už více zdržovat, užijte si fotky, v případě zájmu se můžete mrknout na Adyin knižní profil či recenze Skutečné a Neskutečné a třeba si je i přečíst.
Paruka: Shein
„To je zvláštní.“ Znovu se jeho poznámce pousmála a přikývla. „Je to všechno tak… skutečné,“ rozhlížel se Marek kolem dokola, jako by hledal dveře s nápisem VÝCHOD.
„Je to jen sen, nebo ne?“ položil ženě v zeleném další otázku, ale ona jako lusknutím prstů zase zmizela. Bylo to zklamání… vždyť tentokrát byl tak blízko!
„Děkuju,“ pronesla tiše svým milým hlasem a všechny pohyby byly rázem pryč. Její něžný pohled naznačoval váhu toho, co pro ni v jejích očích právě teď udělal. Jako by si plně uvědomovala, co pro něj tahle chvíle znamená. Ale jak a proč vlastně? Proč se na něj pořád tak dívá? Tak… tak upřeně a hluboce.
Stála tam… jen kousek od něj a poprvé po dlouhé době vypadala i mluvila tak, jak si ji pamatoval. Ve svých dlouhých zelených šatech, s rudými vlasy rozevlátými v mrazivém větru a usmívala se způsobem, jakým to uměla jen ona. Úsměvem, kterým dokázala člověka přimět úplně zapomenout na řezavý mráz okolo.