Animované filmy o víle Zvonilce jsem měla v dětství moc ráda. Postava Zvonilky v jejích ikonických zelených šatech a střevíčkách s bambulkami se poprvé objevila v rámci příběhu o Petru Panovi, chlapci, který odmítal vyrůst, od Jamese M. Barrieho. V Petru Panovi to ale není zrovna milá postavička – možná si vybavíte, že Petrovu lásku Wendy jednou schválně nalákala do zátoky mořských panen, které se jí následně pokusily utopit. A Zvonilka tak mohla mít Petra Pana opět sama pro sebe. Tam jsem Zvonilku vážně nesnášela, protože její chování k Wendy nebylo vůbec hezké a upřímně mi přišla i docela otravná. Ovšem v adaptaci od studia Disney, které se nesoustředí na Petra Pana, Zvonilku a spol., ale na celé vílí společenství, jehož je součástí i Zvonilka, jsem si ji oblíbila. Zvonilka a její kamarádi v tomto světě žijí v Zemi Nezemi v místě zvaném Hvězdná roklinka, kde má každá víla nějaký talent, který ji předurčuje k vykonávání určitého povolání. Zvonilka je všeumělka, to znamená, že se specializuje na opravu a vynalézání nejrůznějších předmětů, ale není s tím vůbec spokojená. Mnohem raději by mluvila se zvířaty nebo ovládala živly jako její kamarádky. Její úděl jí v prvním ze sedmi filmů pomáhá přijmout i moudrá vílí královna Clarion, k níž se váže i můj nejoblíbenější film z této série: Zvonilka a tajemství křídel. V tomto díle o něco více poznáváme Hvězdnou roklinku a její dělení na čtyři roční období, přičemž jaro, léto i podzim spolu hezky vycházejí a pomáhají si, ale zima je odstrčená. Kdyby totiž víly z ostatních ročních období vstoupily na ledové zimní území, umrzla by jim křídla a ony by už nikdy nemohly létat. To samé platí i pro zimní víly a území, kde panuje teplo, jen s tím rozdílem, že by se jim křídla rozpustila. Zvonilka ale zjistí, že má na zimním území zvaném Zimoles sestru, a obě vílí děvčata jsou odhodlaná vídat se, což se vůbec nelíbí ani královně Clarion, ani lordu Milorimu spravujícímu Zimoles. Před lety bylo přecházení mezi teplem a zimou pro bezpečnost všech víl zakázáno a když se královna Clarion dozví, že se Zvonilka touží vídat se svou zimní sestrou, poprvé za celou sérii filmů jí vidíme ztratit nervy. Jak se nakonec dozvíme, je to proto, že je to pro ni osobní téma; když byla mladá, zamilovala se právě do lorda Miloriho ze Zimolesa a on zase do ní. Skončilo to tragicky a nebohý lord Milori přišel o svou schopnost létat. Jak to dopadne ve filmu Zvonilka a tajemství křídel prozrazovat nebudu, protože vše, co potřebujete vědět pro chápání knihy, o níž bude dnešní text, už bylo řečeno. A jaká kniha že to je? Přeci Wings of starlight od Allison Saft.
Příběh nešťastné lásky královny Clarion a lorda Miloriho jsem si jako malá neskutečně zamilovala. Možná právě tehdy se ve mně probudila vášeň pro smutné, ale nesmírně romantické osudy. Dlouhou dobu jsem doufala, že by třeba Disney mohl udělat o jejich lásce film, ale když se po celé mé dětství nic nedělo, vzdala jsem se naděje. Až minulý rok jsem úplnou náhodou zjistila, že se na letošek chystá vydání knihy, která bude fungovat právě jako prequel k filmům a bude popisovat chvíle, kdy se do sebe Clarion a Milori zamilovali, i onu tragédii, k níž jejich láska vedla. Měla jsem hned jasno, že nevydržím čekat do potenciálního českého překladu, v který moc doufám, a musím si knihu Wings of starlight přečíst hned jak vyjde. A to i přesto, že čtení v angličtině zrovna nemusím.
„Long time ago, when the Pixie Dust Tree was still but a sapling, children’s dreams – both good and bad – traveled over Pixie Hollow,“ she said – or did she? Clarion could hardly teel if the voice she heard was her own, because the words cerainly were nor. They slipped out as though by recitation; the story unfolded in her mind so clearly, she could almost see it like a reflection on still water.1
V angličtině jsem toho opravdu nepřečetla moc, pouze tři díly ze série Shatter me od Tahereh Mafiové (v češtině vychází jako Jsem roztříštěná) a It starts with us (sequel ke knize Námi to končí, v češtině vyšel jako Námi to začíná) od Colleen Hooverové. U It starts with us jsem si myslela, že jsem přišla na to proč mi čtení v angličtině nevyhovuje: protože sloh v angličtině je strohý, nudný a vůbec ne tak bohatý a se spoustou hravých možností jako ten český. Wings of starlight mi ale ukázala, že to není chyba anglického slohu jako spíše autorů a jejich stylu psaní. Wings of starlight totiž měla sloh naprosto nádherný, bohatý, květnatý a – což považuji za nejvíce vystihující výraz – kudrlinkatý, dočista jako sloh v češtině, který tolik zbožňuji. A protože od chvíle, kdy jsem četla Shatter me a měla trochu problém i s angličtinou a přemýšlením nad překlady, kvůli čemuž jsem si nemohla naplno užít příběh, jsem se zlepšila i v angličtině, nyní se přede mnou otevřely nekonečné možnosti čtení.
A o čem že Wings of starlight je? O první lásce, hledání svého místa ve světě i problémech s monstry ohrožující víly. Clarion je sedmnáct let, ale v žádném případě není jako ostatní sedmnáctileté víly v jejím okolí. Clarion se totiž nezrodila z pouhého dětského smíchu, ale byla vyvolena hvězdami, které jí také poskytly talent na vládnutí a silné magické schopnosti. Jinými slovy se má již brzy stát královnou celé Hvězdné roklinky. Současná královna, přísná víla Elvina, jí učí jak po ní má jednou převzít místo, ale Clarion to vlastně vůbec nepomáhá. Ona a Elvina jsou zcela odlišné osobnosti a ať se Clarion snaží sebevíc, nedokáže ze sebe udělat Elvinu. Navíc má velké problémy se svou magií a ať se snaží, jak chce, stejně toho s ní moc nezmůže. I proto si připadá nedostatečná a předurčená maximálně tak k selhání. Když ale Hvězdnou roklinku začnou terorizovat obrovská monstra, na která neplatí běžná kouzla ani zbraně, Clarion dostane šanci svému lidu ale i sobě dokázat, že bude dobrou královnou. Po jednom z útoků se zatoulá až na hranici podzimního a zimního území, kde se seznámí a poprvé v životě potká se správcem Zimolesa, mladíkem jménem Milori, který vůbec nevypadá jako ten proslulý tyran, o němž se v teplých ročních obdobích povídají hrozné historky. Navíc má pro Clarion zásadní informace, na základě kterých společně začnou pátrat po způsobu, jak se monster zbavit. Královna Elvina, která má své vlastní plány, se o tom ale nesmí dozvědět. A brzy už zdaleka nejde jen o obranu před monstry, ale i o bezpečí všech zimních víl…
Wings of starlight je pátou kniha, která Allison Saftové v angličtině vyšla. V češtině jsme se dočkali pouze jedné její knihy a to Nezkrotné magie z roku 2023, kterou vydalo nakladatelství Fragment. Do budoucna bych se jí ráda podívala na zoubek, protože pokud by v sobě měla aspoň část Wings of starlight, byla bych spokojená. Wings of starlight, nebo ve volném překladu Křídla z hvězdného svitu (což odkazuje na Clarionina jedinečná křídla, které má díky předurčení od hvězd), se jí ohromně povedla. Jak už jsem zmiňovala, na první dobrou mě zaujal sloh příběhu, který krásně podporuje budovanou pohádkovou atmosféru. Autorka píše v er-formě a výborně si vyhrála i se stylem psaní, který mi připomínal filmy, jež jsou stylizované do podoby mýtického vyprávění a legendárních výpravných příběhů. I proto to není tak úplně dětská kniha, jak by se mohla jevit. Děj je sice založený na animované pohádce, ale sloh je velice vyspělý a stejně tak celý příběh. Kdybych měla určit jeho cílovou skupinu, řekla bych, že jsou to ti, kdo si jako já v dětství Clarionin a Miloriho příběh zamilovali a i když jsou nyní dospělí, stále jej touží prožít. Asi potěší i děti, ale primárně na mě Wings of starlight skutečně působí jako cílící spíše na starší čtenáře. Celkem má kniha tři sta devadesát tři stránek, z nichž každá jedna stojí za to. I samotný příběh se totiž autorce nesmírně povedl.
A few days before the Coronation Ball, Elvina summoned Clarion to her study. Clarion’s first thought was She knows.
Clarion did not know how, exactly, but she supposed she should have expected it all to come crashing down eventually. Milori was not and easy secret to keep, after all – especially not since that night on the border.2
Děj se po celou dobu zaměřuje výhradně na Clarion, jejímž prostřednictvím vše sledujeme. Jakožto hrdinka je Clarion skvělá. Zpočátku byla hodně ustrašená, nesebevědomá, možná bych řekla i zakřiknutá. Vůbec jsem v ní nepoznávala moudrou královnu, která vždy věděla, co Zvonilce a svým dalším poddaným říct. Občas ale stačí jeden člověk, který nám ukáže jak nás vidí svýma očima, abychom si postupně začali věřit… Moc se mi líbil i detail, že přesně tak, jak Clarion viděla svou mentorku královnu Elvinu, tedy jako schopnou, vševědoucí a elegantní, ji jednou uvidí i Zvonilka. Hezky to znázorňuje fakt, že když jsme děti, často nám dospělost přijde jako něco nesmírně vzdáleného a nedosažitelného, ale když jí najednou sami žijeme, uvědomíme si, že zase tak těžké a rozdílné od našeho předchozího života to není. Clarion byla vážně sladká a velké zlatíčko. Vývoj jejího charakteru byl velice přirozený a přesvědčivý, stejně jako vývoj její lásky k Milorimu a jejich vztah. Zamilovali se do sebe postupně, realisticky, opravdu hluboce, a já s nimi. Dost možná to byl ten nejromantičtější příběh, jaký jsem kdy četla, což je trochu divné říct o příběhu o vílách z dětského animovaného filmu. Ale co už, když si vzpomenu na tu krásu, jakou příběh uplýval, je mi to vlastně jedno. Protože on byl opravdu krásný, jako rozkvetlá louka, jako teplý jarní vzduch a vlnky na rybníku v létě, které přímo vybízejí ke koupání. Ale také jako zasněžený les, sluníčko odrážející se v třpytících se závějích a rampouchy visící z okapů. Takhle bych mohla pokračovat donekonečna, protože romantický příběh Miloriho a Clarion byl stejně barvitý jako čtyři střídající se roční období a jednoduše magický.
Milori byl přesně takový miláček, jako ve filmech. Autorka úžasně vymyslela způsob, díky němuž najdou s Clarion společnou řeč úplně poprvé, tedy, že oba dva znají úskalí a tíhu zodpovědnosti, kterou jakožto vladaři (Milori jako správce zimního území a Clarion jako budoucí královna) dobře znají. Právě to navíc zapříčiňuje jejich velkou osamělost. Wings of starlight ale není jenom o romantické lince, kterou bychom mohli definovat podle známých témat romantických knih jako zakázanou, nebo také osudovou, lásku a příběh, kde se hlavní hrdina zamiluje do hrdinky jako první. Autorce se podařilo příběh postavit hlavně na dějové lince řešení trablí s monstry a prozkoumávání Hvězdné roklinky, jejíž možnosti se jí podařilo využívat na sto procent. Krásně popsala její fungování, vílí společenství a další zajímavá odvětví tohoto, omluvte ten výraz, ale jinak to říct nejde, rozkošného místečka. Protože taková je kniha Wings of starlight především: nesmírně rozkošná.
Those moment of freedom and hapiness had felt something like power. What would it be like if she got out of her own way? If she trusted her instincts? If she did what felt right, not what she had been taught? Conviction felt like sunlight, illuminating her from within. Maybe her heart had never really steered her wrong.3
Jelikož jsem po této knížce toužila spoustu let, měla jsem vysoká očekávání. Byla naplněna. Trochu mě sice mrzí, že jsme nedostali možnost poznat i pohled lorda Miloriho, ale to by už tak dokonalý příběh udělalo ještě lepší a hádám, že v důsledku toho by to svět dočista vychýlilo z rovnováhy. S touto podobou příběhu jsem více než spokojená a moc doufám, že si jej brzy budu moci přečíst ještě jednou, tentokrát už v češtině, které se přeci jen nic nevyrovná.
Co se úrovně angličtiny týče, nepřišla mi těžká. Sama se pohybuji okolo úrovně B1 až B2, ovšem blíže už mám k B2, a našla jsem jenom pár slovíček, které bych neznala. Drobný zádrhel nastal u pojmů, které souvisí přímo s příběhem, jako je právě Hvězdná roklinka nebo Zimoles. Jako dítě jsem se na Zvonilku samozřejmě dívala s českým dabingem a tak jsem anglické obdoby některých názvů v životě neslyšela. Odvodit se to ovšem dalo a vzpomněla jsem si i na český překlad, takže to nebyla žádná velká komplikace. Abyste se ale nemuseli potýkat ani s tou nejmenší, několik z nich jsem zde vypsala a pro pohodlnější čtení i přeložila/vysvětlila. Třeba vám to bude k užitku. Kdyby bylo, znamenalo by to, že dáte na mé doporučení, což by mě upřímně potěšilo. Wings of starlight je nádherná kniha, která si mě získala a z celého srdce ji mohu doporučit dál. Pokud znáte Zvonilku a hledáte příjemné čtení v angličtině, chybu s Wings of starlight neuděláte. Jak už jsem psala výše, není to kniha primárně pro dětské publikum. Troufnu si říct, že potěší dospělé, kteří se čas od času rádi vrátí do dětských let prostřednictvím svých oblíbených příběhů, náctileté čtenářky s romantickou duší a všechny, kdo u čtení hledají hluboký oddech. Wings of starlight má zkrátka vše, co si od dobré knihy můžeme přát, včetně přesahu a hloubky, která vás možná zasáhne více, než by vás kdy napadlo.
„Once upon a time,“ Elvina began – and whispered to her all the pretty stories she once had back when Clarion first arrived, of valor and love and queens long gone.
Clarion drifted off to the soothing rhytm of Elvina’s voice. She dreamed of snow and starlight. Of clear gray eyes, full of forgiveness she would never truly earn.4
Byla to moc hezká expedice za splněným přáním mého mladšího já, které uděluji 10/10 bodů.
Sama jsem si knihu kupovala na tomto e-shopu. Ovšem i když je u produktu obrázek knihy s určitou obálkou, přijde vám ta, kterou můžete vidět na fotce k mé recenzi. Podle obálky také mimochodem krásně poznáte, zda jde o vydání britské nebo americké.
- Někde za hranicí vládl Správce Zimolesa samotě nad jejich zamrzlou říší. Ale i kdyby měla teplá roční období a zima dobré vztahy, nebylo to tak, že by se Správce Zimolesa mohl připojit k jejich setkáním. Teplomilné víly nemohly odolat chladu zimy; už po několika minutách jejich křídla zkřehnou a roztříští se. Křídla zimních víl, naopak, roztála jako mráz pod jarním sluncem. ↩︎
- Několik dní před Korunovačním plesem zavolala Elvina Clarion do své pracovny. Clarionina první myšlenka byla „Ona to ví“. Clarion nevěděla jak přesně, ale předpokládala, že měla očekávat, že se všechno nakonec zhroutí. Koneckonců, Milori nebyl jednoduché tajemství k udržení – zvlášť ne od té noci na hranici. ↩︎
- Ta chvíle svobody a štěstí jí připadala podobná něčemu jako síle. Jaké by to bylo, kdyby sešla z vytyčené cesty? Kdyby věřila svým instinktům? Pokud by dělala to, co považovala za správné, ne to, co ji učili? To pomyšlení bylo jako sluneční světlo, které ji osvětlovalo zevnitř. Možná ji její srdce nikdy nevedlo špatně. ↩︎
- „Kdysi dávno,“ začala Elvina – a šeptala jí všechny ty krásné příběhy jako kdysi, když se Clarion narodila, o odvaze a lásce a královnách z dávných věků. Clarion se nechala unést uklidňujícím rytmem Elvinina hlasu. Snila o sněhu a hvězdném svitu. O jasných, šedých očích, plných odpuštění, které si nikdy nemohla zasloužit. ↩︎
Comment