
Zbývají už jen pouhé dny do vydání páté knihy ze série Hunger games (druhého prequelu k původní trilogii) a já se jí nemohu dočkat. Tato kniha se bude jmenovat Úsvit sklizně, v angličtině vyjde už 18. března a v češtině hned 20. A proč je to pro mě tak očekávaná kniha? Kromě toho, že je od mé milované Suzanne Collinsové, které jsem propadla minulý rok, také opět výrazně rozšíří čtenářské povědomí o světě Hunger games Panemu, který v knize leží na území dnešní Severní Ameriky a vzniknul mnoho let po naší době, kdy svět tak, jak ho známe my, zničila ekonomická a válečná krize. A kde panuje těžká diktatura odrážející se i v každoročním pořádání vražedných Hladových her, kde o své životy bojují teprve náctileté děti. Původní trilogie – knihy Aréna smrti, Vražedná pomsta a Síla vzdoru – sleduje časové období sedmdesát čtyři let od vynálezu Hunger games, kdy začíná velká revoluce proti tomuto politickému režimu. V roce 2021 pak vyšel první prequel Balada o ptácích a hadech, který nás zase vezme do doby teprve desátých Hladových her. Díky těmto čtyřem knihám máme přehled o tom jak celá ta patálie s Hladovými hrami začala, ale i jak skončí. Zbývá nám se dozvědět o všem, co se stane mezi tím. A přesně proto tu máme Úsvit sklizně, který se odehrává během padesátých Hladových her. Pojďme si shrnout všechna fakta, která známe z předchozích knih i ty, které jsme se dozvěděli během ledna, kdy byla uveřejněna na stránkách českého i zahraničního nakladatelství vydávajícího Hunger games první kapitola Úsvitu sklizně. A přidám i nějaké ty teorie. Předem ale upozorňuji, že tento článek bude plný spoilerů, ať už pro trilogii nebo Baladu o ptácích a hadech.

Všechny mé recenze Hunger games jsou mimochodem dostupné pod tímto odkazem.
Co víme
Úsvit sklizně se odehrává během padesátého ročníku Hladových her, který je zároveň druhými Čtvrtohrami. Čtvrtohry se konají každých dvacet pět let a jde o ročník ozvláštněný náročnějšími podmínkami pro splátce z krajů. Ale dá se říci, že jde jednoduše o rok, kdy panemská vláda krajům kromě kopance do zadku ještě plivne do obličeje.
Během prvních Čtvrtoher byly děti, které půjdou bojovat do arény, voleny přímo obyvateli kraje. Mimořádně kruté. O druhých Čtvrtohrách, tedy právě během Hladových her, na které se bude soustředit Úsvit sklizně, je do arény posláno dvakrát tolik splátců. Dvě dívky a dva chlapci z každého kraje, to znamená čtyřicet osm dětí celkem. Je to naprosto šílené! Za zmínku stojí ale i třetí Čtvrtohry, které se odehrávají během knihy Vražedná pomsta, druhého dílu trilogie, a kdy jsou splátci vybráni z dosavadních vítězů. Šlo o naprosto očividný způsob vlády jak se zbavit Katniss s Peetou, ale dozvěděli jsme se díky nim i jak to vlastně bylo s ročníkem jejich mentora Haymitche Abernathyho. Vždy, když někdo vyhraje Hladové hry, stává se mentorem pro další splátce. A Haymitch vyhrál právě padesáté Hladové hry.

Napadá mě další věc a já žasnu, že to trvalo tak dlouho, než se ta myšlenka vynořila. Možná proto, že jsem teprve v poslední době začala na Haymitche hledět s jistou zvědavostí. „Jak to podle tebe dokázal?“
„Kdo? A co?“ ptá se Peeta.
„Haymitch. Jak podle tebe vyhrál hry?“ upřesňuji.
Peeta se nad tím chvíli zamýšlí. Haymitch má sice statnou postavu, ale není žádná korba jako Cato nebo Mlat. Není obzvlášť pohledný. Přinejmenším ne natolik, aby ho sponzoři zasypávaly dary. A je tak nevrlý, že si nedokážu představit, jak s ním někdo uzavírá spojenectví. Haymitch mohl vyhrát jen jedním způsobem a Peeta odpovídá přesně v okamžiku, kdy jsem k témuž závěru dospěla taky.
„Přechytračil ostatní,“ říká Peeta.1
Haymitch, to je tragikomická postava a krásný příklad člověka naprosto zničeného Hladovými hrami. Během let se z něj stal alkoholik se sebedestruktivními sklony, který nikoho nemá a v žádném případě mu nezáleží na tom, jak to s ním dopadne. Úsvit sklizně bude tedy další knihou o vítězi z Dvanáctého kraje, kterých rozhodně není moc: jsou pouze čtyři a kromě Katniss, Peety a zmiňovaného Haymitche z Dvanáctého kraje vyhrála už jen Lucy Gray Bairdová, o které je kniha Balada o ptácích a hadech.
Dvanáctý kraj je známý svými vyhladovělými splátci, kteří většinou umírají mezi prvními, protože netuší jak bojovat a navíc na to kvůli chudobě svého kraje ani nemají zrovna sílu. Šestnáctiletý Haymitch je v tomto ohledu typických splátcem svého kraje. Má ale pár es v rukávu: je velmi chytrý a velmi rychlý. Rychlost dokáže využít k přežití, chytrost k zabití poslední splátkyně. Pokud jste četli Vražednou pomstu, jistě víte, že Haymitch přijde na způsob jak proti silnější a bojovnější splátkyni využít samotnou arénu a ne pouze zbraně, které jsou v ní.

Ve Vražedné pomstě Katniss s Peetou v rámci přípravy na třetí Čtvrtohry sledují záznamy všech Her, jejichž vítězové by mohli v tomto roce stát proti nim. A narazí i na záznam těch Haymitchových. I když vzhledem k tomu, že do arény jdou znovu oni dva a tím pádem vědí, že Haymitch jejich soupeřem nebude, podívají se i na něj. Uvědomí si totiž podivuhodné okolnosti: v televizi Haymitchův ročník nikdy nevysílají. A jak sami zjistí, je to právě kvůli tomu, že Kapitolu a vládnoucímu prezidentu Snowovi se nelíbilo, aby lid věděl, že je lze přechytračit. Ve Vražedné pomstě máme popsané všechny důležité momenty Haymitchových her, takže to je pro Suzanne Collinsovou další výzva: jak bude Úsvit sklizně napsaný, když nejenže víme jak tyto Hladové hry dopadnou, ale navíc známe i jejich přibližný průběh? Po Baladě o ptácích a hadech, v níž mě překvapit dokázala a to mimořádně, o to ale strach nemám a předpokládám, že o to více se bude soustředit na pozadí her a jejich následky.
Co dalšího nám tedy Vražedná pomsta dokáže prozradit? Víme, že padesáté Hladové hry mají jednu z nejhezčích, ale i nejnebezpečnějších arén. Jen si sami přečtěte následující popis ze stran 174-175:
Díváme se na to nejnádhernější místo, jaké si lze představit. Zlatý Roh hojnosti spočívá uprostřed zelené louky s trsy krásných květin. Po azurově modrém nebi plují nadýchané bílé obláčky. Nad hlavou splátcům poletují zářiví zpěvní ptáci. Podle toho, jak někteří soutěžící nabírají vzduch do nosu, louka určitě i báječně voní. Záběr ze vzduchu odhaluje, že travnatá plocha se táhne na kilometry daleko. Jedním směrem v dáli podle všeho roste les, na druhé straně stojí hora se zasněženým vrcholem.
[…] Další je postupně následující, protože brzy vychází najevo, že vše na tomto nádherném místě – šťavnaté plody visící z keřů, voda v průzračných potůčcích i vůně květin, pokud ji člověk vdechuje z přílišné blízkosti – je smrtelně jedovaté. Bezpečně lze pít pouze dešťovou vodu a jíst potraviny z Rohu hojnosti.2
Krása, která zabíjí, symbolizující Kapitol, „můžete se dívat, ale nesahat“ symbolizující situaci, v níž se nacházejí kraje – jak velkolepé! V aréně je také obrovská sopka, která vybuchne hned čtvrtý den her. Jména ostatních splátců neznáme a z Dvanáctého kraje jich známe pouhou polovinu – kromě Haymitche je jednou ze splátců, kteří jdou bojovat do arény, i dívka jménem Maysilee Donnerová. Během prvních dní se stane Haymitchovou spojenkyní, arénou se probíjejí spolu, ale nakonec se rozhodnou rozdělit, aby neskončili jen oni dva a nemuseli se zabít. Maysilee pak během pár chvil umírá kvůli nemilosrdnému prostředí arény. K Maysilee se ještě vrátíme v pasážích věnovaným teoriím, ale nejprve si pojďme uzavřít tento odsek.
První kapitola Úsvitu sklizně, která byla zveřejněná po celém světě v angličtině, ale i v češtině na stránkách nakladatelství Fragment (K PŘEČTENÍ ZDE), nám rozšířila znalosti Haymitchova života – nově například víme, že Haymitchova matka byla pradlena, která musela velmi dřít, jelikož Haymitchův otec zemřel při důlním neštěstí stejně jako ten Katnissin, a měl mladšího bratra. Také v době padesátých Her chodil s jednou dívkou, kterou velmi miloval a toužil se k ní vrátit. A všichni tři byli zavražděni Kapitolem poté, co jej Haymitch odmítl po svém vítězství poslouchat na slovo. Právě kvůli této tragédii, kdy ztratil všechny své blízké, začal pít a stal se z něj nerudný alkoholik, jakého známe z trilogie. I když je potřeba říct, že za mlada během svých her podle Katniss a Peety oplýval arogancí a mírnou drzostí. Krásně se nám do tohoto dějového zvratu prolíná právě děj trilogie, kdy všichni vítězové Hladových her dobře vědí, že jakmile nebudou Kapitolu po vůli, odnesou to jejich blízcí. Haymitch byl prvním, na kom si tento postup Kapitol vyzkoušel, a od té doby sloužil jako velmi dobrý odstrašující příklad.
„Takže, Haymitchi, co říkáš tomu, že v letošních hrách budeš mít dvakrát tolik soupeřů?“ ptá se Caesar.
Haymitch krčí rameny. „Myslím, že v tom není velký rozdíl. Pořád budou dvakrát hloupější než já, takže moje šance jsou zhruba stejné.“
Diváci se smějou a Haymitch jim věnuje letmý úšklebek. Podrážděný. Arogantní. Lhostejný.
„Tohle nemusel hrát, co?“ podotýkám.3
V první kapitole Úsvitu sklizně jsme se také dozvěděli, že čtvrtého července, kdy se každoročně koná svátek Sklizně a losují se noví bojovníci do arény, má nebohý Haymitch narozeniny. Spousta fanoušků Hunger games se hned shodla, že nyní dává dvakrát tak velký smysl proč se svátku Sklizně a losování nových splátců Haymitch každoročně účastní namol opilý; nejenže to znamenalo, že na starost dostane dvě děti, které bude pravděpodobně muset sledovat umírat, ale ještě se to děje na jeho narozeniny, jež nemá s kým oslavit.
Otázky/teorie
A nyní se již přesuňme k teoriím a otázkám a odpovědím, které nám s největší pravděpodobností Úsvit sklizně přinese. Začněme rovnou s Maysilee Donnerovou.
Že Katniss nemá moc kamarádek jste nejspíš zaznamenali, ale jednu přeci jenom měla: Madge, dceru starosty Dvanáctého kraje. Jaké je tedy její překvapení, když během sledování záznamu padesátých Hladových her svou kamarádku spatřila…
Když se Maysilee Donnerová statečně vybavuje z objetí kamarádek a míří k pódiu, na okamžik zahlédnu svoji matku. Je přibližně stejně stará jako já dnes. Lidé nepřeháněli, když mluvili o její kráse. Za ruku ji drží další plačící dívka, která vypadá úplně jako Maysilee. Také mi někoho hodně připomíná.
„Madge,“ říkám.
„To je její matka. Byly s Maysilee dvojčata,“ přikyvuje Peeta. „Táta se o tom kdysi zmínil.“4
Fanoušci filmů v tom nyní budou mít zmatek, protože právě tuto linku ve filmovém zpracování Hunger games tvůrci pozměnili, ale svůj odznak s reprodrozdem, který se stal symbolem revoluce, získala Katniss právě od Madge, Maysileeiny neteře. Kdo mohl tušit, že bude mít jednou takový význam, že? Ve filmu ho Katniss získala od náhodné stařenky na trhu, ale v knize jí ho věnovala Madge. Katniss nikdy nechápala proč vlastně, protože tehdy se spolu zase tolik nekamarádily. Jaký je tedy původ tohoto odznáčku s reprodrozdem a proč Madge tolik chtěla, aby ho Katniss měla v aréně s sebou? Pro štěstí asi těžko, když Madgeina teta a jeho původní majitelka Maysilee v aréně zemřela… Samozřejmě ale mám teorii a ráda se o ni podělím: na Madgeině matce se smrt její sestry v Hladových hrách tak podepsala, že už v podstatě nebyla nikdy schopná vést normální život. Sice se vdala a měla dceru, ale byla velmi neduživá a prakticky nevycházela z domu. Co když již Maysilee plánovala rozpoutat revoluci (samozřejmě tak, jak ji může plánovat náctiletá dívka) a brož s reprodrozdem plánovala použít jako symbol vzdoru již ona? Madge se o tom mohla dozvědět od své matky a rozhodla se dokonat dílo své tety. Vzhledem k tomu, že Madge později zemře během útoku na Dvanáctý kraj po konci Čtvrtoher, by to bylo neuvěřitelně silné, protože se jí její záměr povedl. A bylo by to i velmi bolavé, protože se o tom nikdy nedozvěděla – čili přesně styl Suzanne Collinsové.
Jak bylo také zmíněno v ukázce z Vražedné pomsty, s Maysilee a její sestrou se přátelila Katnissina matka. Je vysoce pravděpodobné, že právě v Úsvitu sklizně bude konečně něco více řečeno o Katnissině otci, který zahynul ještě před událostmi Arény smrti při neštěstí v dole, a o kterém nevíme vůbec nic. A proč nás to tolik zajímá? Protože právě skrze svého otce se Katniss jako malá naučila slova písničky o Oběšencově stromě, o níž jsme se v Baladě o ptácích a hadech dozvěděli, že ji napsala Lucy Gray Bairdová, vítězka desátých Hladových her. Byla to píseň roky ztracená a nikdo mimo rodinu kočovných zpěváků, mezi které patřila i Lucy Gray a jež si říká Hejno, ji nemohl znát. Znamená to tedy, že je Katnissina rodina nějak spřízněna s Lucy Gray?
Existuje teorie, která říká, že Lucy Gray byla Katnissina babička, tedy matka jejího otce. Vzhledem ke konci Balady o ptácích a hadech, kdy vlastně nevíme, co se s Lucy Gray stalo a zda jej vůbec přežila, se ale raději přikláním k teorii, že matkou Katnissina otce byla sestřenice Lucy Gray jménem Maude Ivory, v době Balady o ptácích a hadech ještě malá holčička. Jak také víme, dvě jména, z nichž jedno je barvou, je pro Hejno Lucy Gray typické. A teď si představte, že během první kapitoly Úsvitu sklizně vyšlo najevo, že Haymitchova milovaná dívka se jmenuje Lenora Dove.
Je na téměř sto procent jasné, že i Lenora Dove patří k Hejnu. Skrze ni se jistě o panu Everdeenovi něco dozvíme, i když moje skromná a ničím nepodložená teorie je, že by Lenora Dove dokonce mohla být sestrou Katnissina otce. Zajímavé ale bude i poznat budoucí paní Everdeenovou, tedy Katnissinu maminku, která v trilogii vlivem všech tragických událostí svého života, se ztrátou manžela na úplné špici, není zrovna pozitivní postavou.
V duchu ale přemýšlím, jestli Haymitch nevystřízlivěl na tak dlouho, aby nám s Peetou dokázal pomoct, jen proto, že považoval naše vítězství za možné. Třeba nebyl vždycky opilec. Třeba se na počátku snažil splátcům pomáhat. Pak to ale začalo být nesnesitelné. Musí to být peklo trénovat dvě děti a pak přihlížet, jak umírají. Každý rok.5
Také bychom se měli dočkat odpovědí na otázky vzniklé během Balady o ptácích a hadech, například koho si nakonec vzal prezident Snow a s kým měl děti. Osobně jsem si během Balady oblíbila mentorku chlapce z Dvanáctého kraje (mladý Snow byl mentorem dívky z Dvanáctého kraje) a Snowovu spolužačku Lysistratu, ale nepřála bych jí, aby svůj život strávila s ďábelským Snowem. Bude ohromně zajímavé sledovat, kde se Snow nachází během padesátých Hladových her, protože ho známe buď jako starého muže pevně ovládající Panem, nebo jako mladíka, jehož politická kariéra ještě ani nezačala. V Baladě o ptácích a hadech je také postava šílené profesorky, která Hladové hry z celého srdce podporuje, protože ráda sleduje utrpení ostatních: doktorky Gaulové. Doktorka Gaulová způsobila mladému Snowovi spoustu nepříjemností, takže bych se vůbec nedivila, kdyby se jí v průběhu let rozhodl nemilosrdně zbavit. Třeba se i toto v Úsvitu sklizně dozvíme. Co se ale týče Balady o ptácích a hadech, nejvíce by mě samozřejmě zajímalo, co se doopravdy stalo s Lucy Gray Bairdovou. S kamarádkami máme teorii, že skutečně skončila postřelená, ale dokázala se dostat do chatky u jezera, kde následně opuštěná a zrazená svou velkou láskou zemřela. A když se Hejno vypravilo po několika zimních měsících zaplavat si k jezeru, našlo její tělo. Znamenalo by to ale bolestnou pravdu, že Hejno se nikdy nedozví co se s Lucy Gray stalo a jak zemřela, protože si celé měsíce mysleli, že utekla z Dvanáctého kraje a žije šťastně kdesi v divočině.
Je zřejmé, že oproti desátým Hladovým hrám budeme moci pozorovat velký technický pokrok. Během desátých her tvořil arénu pouze starý amfiteátr, který zůstal po první ročníky neměnný. Jak už ale bylo řečeno, v padesátých Hladových hrách je aréna již nejen počítačově vytvořená a zcela unikátní, ale také extrémně nebezpečná. Zajímavý bude i vývoj Hladových her jako televizní zábavy, uchycení sponzorských darů a zavedení stylistů. Stylistku roky dělala i další postava blízká prezidentu Snowovi a to jeho sestřenice Tigris. S Tigris jsme se ale potkali jak v Baladě o ptácích a hadech, tak posledním díle trilogie, kdy v Kapitolu ukryla Katniss, Peetu, Hurikána a spol. Tehdy už je zdeformovaná plastikami, kterými dělá čest svému jménu, protože si zvolila úpravy do podoby tygra. A řekne jim, že Snowa nesnáší, protože se jednoho dne rozhodl, že už pro roli stylistky není dost hezká a její další účast zamítnul. Tehdy jsme samozřejmě nevěděli, že je Snowova sestřenice. Na začátku Balady o ptácích a hadech, kdy je Tigris člověkem, kterého Snow miluje nejvíce na světě (kromě sebe, samozřejmě), jsem tím proto byla šokovaná a přemýšlela jsem, co se mezi nimi tak moc pokazilo. Je ale pravda, že ke konci Balady už se Tigris a Snow začali odcizovat, protože se začala projevovat jeho pravá, zákeřná povaha, která dobromyslnou Tigris vyděsila, kvůli čemuž nejspíš Snow cítil potřebu se jí zbavit. A to patrně vyvrcholilo momentem, kdy ji stáhl z Hladových her. Tento příběh má ale jistě ještě komplikovanější pozadí a já jsem přesvědčená, že Úsvit sklizně nám jej přinese.
„[…] Haymitch našel způsob, jak ho využít ve svůj prospěch jako zbraň.“
„A nejen proti ostatním splátcům, ale i proti Kapitolu,“ dodávám. „Určitě nečekali, že se něco takového stane. Tohle ani neměla být součást arény. Nechtěli, aby ho někdo použil. Díky Haymitchově triku pak vypadali hloupě. Vsadím se, že měli co dělat, aby to vysvětlili jako svoji výhru. Proto si taky nevzpomínám, že bych tenhle ročník viděla v televizi. Bylo to skoro stejně špatné jako ty bobule!“
Musím se smát, doopravdy smát, poprvé za několik měsíců. Peeta jenom vrtí hlavou, jako kdybych se zbláznila – a možná je to trochu pravda.
„Skoro, jenomže ne úplně,“ ozývá se za námi Haymitch.6
A co se dalších inovací týče, nahlédneme jistě i pod pokličku začátků vítězných turné. Na první vítězné turné vyrazila hned další vítězka po Lucy Gray Bairdové, Mags Flannaganová ze Čtvrtého kraje, kterou ve Vražedné pomstě známe jako bývalou mentorku vítězů Finnicku Odaira a Annie Crestové. A když už jsme u těch mentorů, musíme si rovněž počkat na to, kdo bude mentorem splátců z Dvanáctého kraje. Protože Lucy Gray to vzhledem k tomu, že je Panemem považována za mrtvou a Snow se zbavil veškerých důkazů její existence, jisto jistě nebude. A další vítěze Dvanáctý kraj v té době nemá. Mám ale teorii, že by jím mohl být Plev, vítěz z jedenáctého kraje a Haymitchův picí parťák. Ve Vražedné pomstě se k sobě hlásí, Plev je představen i Katniss a následně umírá při třetích Čtvrtohrách. Jeho pouto s Haymitchem ale mohlo vzniknout už během těch druhých.

Propagace
V rámci propagace Úsvitu sklizně se na oficiálních sociálních sítích Hunger games knih začaly objevovat příspěvky s názvem „Every symbol tells a story“ (v překladu „Každá symbol vypráví nějaký příběh“). To je buď narážka na Katniss jakožto živoucí symbol revoluce, nebo možná i na brož s reprodrozdem, který je jejím neživým symbolem. Ve všech z dosavadních třech příspěvků byly dva obrázky a výzva ať zkusíme přijít na to, co symbolizují. Nejprve jsem si myslela, že jeden obrázek se rovná jedné nápovědě, ale teď jsem si jistá, že jeden příspěvek se dvěma obrázky je jednou nápovědou. V prvním příspěvku byly obrázky berušky a motýla. Někteří fanoušci na internetu poukazují, že beruška má pouze čtyři tečky, tedy symbol čtyři vítězů z Dvanáctého kraje, což je možné, ale především jde podle mě o odkaz na arénu padesátých Hladových her. Z Vražedné pomsty víme, že jsou v ní totiž i motýli s jedovatými žihadly, kvůli kterým splátci velmi trpí. Tak proč by zabijácké nemohly být i berušky, že?
V druhém příspěvku je obrázek brože s reprodrozdem a tři bonbony. To považuji za naprosto jasný odkaz na Maysilee, jakožto původní majitelku reprodrozdí brože, a její rodinu, která vlastnila obchod se sladkostmi. No a třetí příspěvek skrývá pro mě největší záhadu: štětec a papír se symbolem z obálky Úsvitu sklizně. Během revoluce v původní trilogii Hunger games, tedy té probíhající kolem sedmdesátých pátých Hladových her, se všude po Panemu objevovaly nakreslení reprodrozdi. Podobně jako je nakreslený symbol z obálky. Znamená to tedy další pokus o revoluci? Takovou, která byla potlačena hned zkraje, takže se o ní běžní občané jako Katniss za celé ty roky nedoslechly? To by totiž znamenalo, že jsem se rovněž mohla trefit i do důvodu proč dala Madge Katniss brož své tety: aby dokonala to, co Maysilee Donnerová započala. Nebo šlo o revoltu splátců? Ukočírovat jich čtyřicet osm byla jistě výzva i pro Kapitol. Právě k této teorii se přikláním více.
Závěrem
I Úsvit sklizně bude zfilmován, stejně jako všechny dosavadní Hunger games knihy z pera Suzanne Collinsové. Datum premiéry se odhaduje na 20. listopadu roku 2026 a produkce začíná již 6. června letošního roku. Bude hodně zajímavé sledovat jak se hodlají tvůrci vypořádat s nepřesnostmi, které nadělali během prvních třech filmů. Na jejich obranu je třeba říct, že samozřejmě nikdo nemohl tušit, jaký budou mít Hunger games úspěch, a jak moc bude jednou záležet i na těch nejmenších detailech. Tedy kromě Suzanne Collinsové, která tím dokazuje jak neskutečně dobrou spisovatelkou je.
Kromě příběhu o tom, jak Katniss k broži přišla, je ve filmech Haymitch zobrazován jako blonďák. V knihách má ale vlasy hnědé. V tomto případě je řešení jednoduché a to nechat jej opět ztvárnit blonďákem. Co vám budu povídat, obvykle se odklonům od předloh bráním jako čert kříží, ale pro blonďáky mám slabost, takže by mi to tolik nevadilo. A v případě reprodrozdí brože by podle mě nejelegantnějším řešením bylo zcela zapomenout, že ve filmech došlo ke změně a jet čistě podle knih.

Úsvit sklizně bude vyprávěn z první osoby, stejně jako původní tři knihy. A co bude se světem Hunger games dál? Nejsem jediná z fanoušků po celém světě, kdo by si rozhodně nechal líbit příběh Finnicka Odaira, vítěze čtyřiašedesátých Hladových her ze Čtvrtého kraje. Po sociálních sítích rovněž koluje teorie, že po třech původních knížkách by i prequely měly být tři. Přičemž ten třetí by nejspíš byl o Finnickovi. Myslím ale, že to záleží na tom, jak Suzanne Collinsová k Hunger games přistupuje. Jde jí o to napsat příběhy čtyř vítězů z Dvanáctého kraje, nebo o rozvinutí a pokrytí jejich světa? Protože v případě, že jí jde o to druhé, by byla Finnickova kniha velice přínosná. Nejmladší vítěz Hladových her všech dob totiž okusil jednu z nejtemnějších stránek toho být vítězem, když byl pro svůj nádherný vzhled proti své vůli prodáván bohatým Kapitolanům, kteří zatoužili po vášnivé noci s vítězem největší televizní a společenské události roku. (Pro ty z vás, kteří tento článek čtete jen ze zvědavosti, co mám pořád s těmi Hunger games, a knihy přečtené nemáte: ano, v Hunger games jde i o zneužívání nezletilých, až takhle drsná Collinsová je, byť toto téma nedostalo velký prostor.) Tato a další otázky ohledně budoucnosti Hunger games je ale momentálně ve hvězdách. Pojďme se nyní soustředit na Úsvit sklizně, knihu, jejíž vydání je pro mě tak vzrušující událostí, že si nejsem jistá zda jej nějaká kniha během roku vůbec trumfne. Absolutně se jí nemohu dočkat a samozřejmě se do ní pustím hned poté, co vyjde. Ach, už aby mi zlomila srdce!
Comment