U některých knih od první chvíle víme, že mají potenciál být skvělé. Když takové opravdu jsou, je to radost. Ale ještě větší radost je, když jsou ještě lepší než v našich představách. Přesně takhle mě naposledy dostala Lákavá kůže, debutová novela Tatiany Schlote-Bonne. Mladá autorka brilantně zpracovává témata hodící se do žánru young adult, a to celé na děsivém hororovém pozadí. Nabízí se tedy otázka: jde o horor s prvky young adult, nebo young adult s prvky hororu? Nebála bych se říct, že ačkoliv postavy věkově odpovídají postavám z young adult knih a kniha se doporučuje pro věkovou skupinu 13+, jde o čistokrevný horor.
Ležím v posteli a na telefonu si upravuju svoje bio na twitchi: napůl Japonka, napůl elfka, she/her, čarodějka na částečnej úvazek, streamerka na plnej úvazek, všechno jsem posrala, někdo mě zabijte pls
Tu poslední část smažu, ačkoliv přesně takhle se celý den cejtím. A tak teď moje bio končí označením „streamerka na plnej úvazek“, což mi přijde zavádějící vzhledem k tomu, že už ani nestreamuju, ale v duchu si připomenu, že to je pořád to, co mě charakterizuje nejvíc – nebo teda charakterizovalo – předtím, než jsem před třema měsícema všem podělala život.
Viv byla ještě před letními prázdninami velmi populární herní streamerka na Twitchi. Proslavila se streamováním hororových her a věřila si, že tak zvládne vydělat velké peníze. Pak ale zemřela její mladší sestřička. A mohla za to právě Viv. Léto strávila zhroucená v posteli bez kontaktu se světem. Teď ale začíná školní rok a Viv nastupuje do maturitního ročníku. Rozhodne se vrátit ke streamování a chytí se myšlenky, že když vydělá dost peněz, aby rodičům splatila hypotéku a zařídila hezký život, odčiní tak svou vinu za sestřinu smrt. Jenže jak se vrátit zpět na vrchol své slávy, když Twitch bez ní fungoval dál a její fanoušci si určitě už našli jiné oblíbené streamery? V e-mailu objeví hororovou únikovou hru od amatérských vývojářů s prosbou, aby si ji zahrála na streamu. Viv to udělá, její fanoušky to baví a ze hry je nadšená. Když po ní hra chce, aby jí sdělila své největší tajemství, Viv přizná, že zabila svou mladší sestřičku. Je to přece jenom hra, ne? Kdyby jen Viv tušila, že právě sdělením svého nejtemnějšího tajemství dala vzniknout démonovi s její podobou, který jí začne ničit život…
A pak mě ta ruka pustí.
Předloktí mi pořád pulzuje.
A v uchu uslyším tichej hlásek – je tak slabej, že si nejdřív myslím, že jsem se přeslechla. Ale když si to pak v duchu přehrávám pořád a pořád znovu dokola, moc dobře vím, co říkal.
„To je ale lákavá kůže.“
Lákavá kůže je naprosto brilantní. Má pouhých tři sta tři stran, takže by se dala sama o sobě přečíst během chvilky. Avšak od ní se nedá ani odtrhnout! Já jsem Lákavou kůži přečetla během maximálně šesti hodin, cestou na focení a zpátky. Byla jsem jí fascinovaná. Když pomineme napínavý a skvěle vystavěný příběh, Lákavá kůže se skvěle čte i díky slohu. Příběh je vyprávěn v ich-formě z pohledu Viv a na nic si nehraje. Autorka píše uvolněným jazykem mládeže, přesně tak, jako mluvím já s kamarády, když jsem s nimi venku nebo společně něco hrajeme. A nepíše tak jen v dialozích, ale po celou dobu. Ať Viv zrovna řeší něco vážného, nebo si jen cosi pomyslí, autorka nikdy nevypadne ze stanovené role puberťačky s prořízlou pusou. Což se v knihách moc často neděje – dialogy mohou být sebelepší, ale minimálně ve vnitřních pochodech hrdinů mají autoři často tendence vrátit se ke klasickému knižnímu slohu. Viv je například schopná si pomyslet, že démonka, která jí ničí život, je (poprosím o vypípnutí) k*nda, nebo že už nezvládá „ten zpí*ený pocit viny“. Naprosto realistické a validní uvažování, což překlad jen podtrhl.
Vzhledem k tomu, že jsem sama gamerka, zaujalo mě prostředí, v němž se příběh odehrává – tedy příběh holky, která žije hraním a streamováním. Dostala jsem přesně to, co jsem chtěla. Viv je cool holka s alternativním vzhledem a netradičními koníčky. Doma má hada a je fanynkou anime. Ale je to i velice komplikovaná postava, kterou není zcela lehké mít rád. Má sklony k vymýšlení si, takže když teď o něco opravdu jde, jen málokdo jí věří. Sláva jí drobně stoupla do hlavy a má tendence zapomínat na normální život. Přestože se snaží dělat vše co nejlépe – být dobrou kamarádkou, dcerou i sestrou – nedaří se jí to. Není schopná do těchto aspektů svého života vložit tolik úsilí, jako do své Twitch kariéry. Což skvěle dokazuje smrt její sestry, za níž nese odpovědnost.
Miluji postupně odhalovaná tajemství. Tím největším v Lákavé kůži bylo, jak Viv přispěla ke smrti své mladší sestry Riley. Zabila ji snad úmyslně? Tohle je zpočátku jen nastiňováno v kapitolách s flashbacky. Pravdu se dozvíme zhruba v polovině knihy, což příběhu jen prospěje. Kdyby nás autorka natahovala ještě déle, nejspíš by mě osobně začalo všechno to protahování spíše rozčilovat a nedokázala bych pochopit Vivino chování.
Hned po Viv je úžasnou postavou Ash. Vivin spolužák s emo vizáží, kterého stejně jako Viv přitahuje temnota. Navíc je to vyvrhel společnosti a celá škola, donedávna včetně Viv, si myslí, že je to satanista provozující démonické rituály. Zkrátka podivín. Teď je to ale dost možná jediný člověk, který Viv a jejím trablům uvěří a dokáže jí pomoci. Kromě temnoty však Ashe přitahuje ještě něco – tedy spíše někdo. Správně cítíte romantickou linku. Já ji naprosto milovala!
Ash si odfrkne. „Absolutně netuším, co to meleš.“ Na fotku se ani nepodívá. „Ty si fakt myslíš, že jsem ti něco šlohnul? Proč bych to vůbec dělal?“ Ustoupí o krok dozadu a naznačí mi, abych šla dál. „Tak se pojď podívat. Klidně si to natáčej, jestli chceš. Vím, jak jste vy tiktokeři posedlí natáčením každý kraviny.“
„No dovol? Já nejsem tiktokerka, já streamuju na twitchi.“
Celá Lákavá kůže je dokonale vymyšlená. Od Viviny komplikované osobnosti až po smrt její sestry. Zápletka s démonem, o němž brzy s Ashem zjistí, že Viv není jeho první obětí, je dočista geniální. Na konci se dozvíme i o překvapivě silné myšlence, která za celou touhle dějovou linkou stojí. To mě dostalo a konec proto považuji za velmi emocionální. Lákavou kůži jsem si nesmírně užila. Bavila mě od začátku až do konce a naprosto vším. Slohem, prostředím, tématy i přesahem.
Nejednou jsem se u čtení dost bála, přece jen nejsem žádný milovník hororů. Respektive ráda se na nějaký podívám nebo si jej přečtu, ale to neznamená, že nebude hrozit, že se strachy počůrám. Autorka má na kontě ještě další dvě hororové novely a já už teď vím, že si od ní přečtu naprosto cokoliv. Získala si mě. Umí psát, umí výborně vymýšlet a popisovat postavy a dramaticky gradovat děj. Jsem její. A rozhodně bych se nezlobila, kdyby i k dalším jejím knihám vytvořila českou obálku ilustrátorka Gottmi. U Lákavé kůže působí jako pomyslná třešinka na dortu! Tuhle krásku tedy doporučím všem, kdo se rádi bojí, bez ohledu na věk. Jedinou podmínkou, či spíše doporučením, je vyznat se v on-line světě a alespoň trochu v současném slangu.
Moje hodnocení – takhle velké nadšení si samozřejmě zaslouží 10/10.